Autor textu MediaGuru
Mediální a zábavní společnosti si uvědomují, že bez transformace
nepřežijí. Investovat musí do automatizace i soustavného vzdělávání
svých zaměstnanců.
Třetina (34 %) oslovených šéfů mediálních a zábavních společností z celého světa si uvědomuje, že pokud se jejich podnik nepřetransformuje, přestane do pěti let existovat. Vyplývá to z průzkumu společnosti EY, jež oslovila přes 350 ředitelů a jiných vrcholových manažerů.
Průzkum potvrdil, že mediální a zábavní společnosti v současnosti čelí řadě disruptivních sil. Polovina respondentů uvedla, že pokud chtějí v těchto náročných podmínkách uspět, už nemohou spoléhat na tradiční podnikatelské modely. Necelá třetina (28 %) však přiznala, že by jejich podnikání potřebovalo nějaké oživení, jen nevědí, na co se zaměřit.
„Mediální a zábavní společnosti jsou vstřícné ke změnám. Ekonomických modelů a možných zdrojů výnosů je velké množství. Náš průzkum zároveň ukázal, že k transformaci nevede jen jedna cesta. Jsou zejména tři oblasti, které jsou klíčem k úspěchu: provozní excelence, inovace a zvyšování kvalifikace. Pokud se zaměří na tyto tři oblasti, pomůže jim to vyřešit krátkodobé výzvy a nastartovat tvorbu hodnoty v dlouhodobém výhledu,“ říká Radek Šumpík, Associate Partner pro sektor technologií, médií a telekomunikací ve společnosti EY.
Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující změny v pododvětvích mediálního a zábavního průmyslu: je to nutnost reagovat na změny konkurenčního prostředí, které s sebou přinášejí tlak na ziskovost, snaha držet krok s technologickým vývojem, včetně zavádění digitálních inovací, jako je umělá inteligence nebo sítě 5G, a konečně výzvy spojené se změnou očekávání zákazníků, což má dopad na zavádění nových produktů a služeb.
Hlavní prioritou transformace je podle oslovených manažerů změna provozního modelu (41 %) a kvalitnější dodání a realizace (39 %). Klíčovým tématem provozního modelu příští generace bude zjednodušení – přes polovinu dotázaných (55 %) uvedlo, že chtějí svou společnost optimalizovat konsolidací jejích vnitřních segmentů. Automatizace má 46 % roli nejdůležitějšího nástroje ke snižování nákladů.
Průzkum se zabýval rovněž tím, jak podniky využívají data k realizaci provozních změn. Větší dostupnost dat vnímají jako příležitost k transformaci téměř dvě třetiny (62 %) respondentů: 56 % oslovených manažerů dává přednost shromažďování vlastních dat o zákaznících, zdroje třetích stran upřednostňuje pouze 13 % dotázaných.
Vývoj nových produktů a služeb je prioritou pro 56 % zástupců reklamních a marketingových společností. U produkčních společností tento názor zastává pouze 15 % dotázaných.
Vzhledem k tomu, že na pracovním trhu dnes koexistují čtyři generace – vedle silné poválečné generace (tzv. Baby Boomers) jsou to generace X, Y a Z, je dnes důležitější než dřív podporovat soustavné vzdělávání. Podle třetiny (33 %) všech oslovených manažerů je u zaměstnanců potřeba rozvíjet nové dovednosti. U zástupců vydavatelství a reklamních společností stoupá tento podíl na 43 %, respektive 42 %. Téměř čtvrtina (24 %) respondentů vidí nedostatek potřebných dovedností jako hrozbu, zatímco 30 % ji řadí mezi největší překážky zavádění inovací.
„Potřeba digitálních dovedností je dnes u mediálních a zábavních společností normou, ale nové technologie kladou stále větší nároky. Lidé se musí neustále zlepšovat, transformovat a zdokonalovat své schopnosti,“ uzavírá Radek Šumpík.
-stk-
Autor textu MediaGuru
Také nová data čtenosti tištěných titulů za roční období, které
končí letošním třetím kvartálem, přinášejí vylepšené výsledky
čtenosti řady deníků. Nejčtenějším deníkem zůstává Blesk,
meziročně si polepšily především deníky Sport, Hospodářské noviny,
Právo a Aha!.
Lidem jde dnes hlavně o smysluplnost. Spíš než více vlastnit by značky
měly Čechům usnadňovat život, zaznělo na letošní konferenci Forum Media
ve specializovaném panelu Data & Insight Stage, které zaštítilo oborové
sdružení SIMAR. Témata sahala od životního stylu Čechů a nákupního
vlivu generace Alfa přes sledovanost televize mimo domov až po využití
umělé inteligence ve výzkumu.
Informace o zdraví, psychickém stavu, vztazích nebo financích sdílí
s umělou inteligencí 43 % jejích uživatelů. U mladých ve věku 18 až
29 let je to 53 %. Přesto má jen 31 % uživatelů pocit, že je AI zná
velmi nebo poměrně dobře, ukázal průzkum agentury Stem/Mark.