Autor textu MediaGuru
Padesát evropských vydavatelských organizací upozorňuje na rizika spojená
s přijetím stávajícího návrhu nařízení ePrivacy.
Evropské vydavatelské asociace vydavatelů časopisů EMMA a vydavatelů novin ENPA s řadou národních vydavatelských asociací včetně tuzemské Unie vydavatelů zveřejnily otevřený dopis evropským a národním politikům. Žádají, aby politici při projednávání návrhu nařízení ePrivacy vzali v úvahu všechny možné negativní důsledky, které by nařízení mohlo mít na evropský digitální trh a jeho další rozvoj, zejména pak na oblast digitálního publikování zpravodajského a dalšího tiskového obsahu.
V dopisu upozorňují na hlavní nebezpečí vyplývající z návrhu nařízení, které se týká nezávislého měření provozu webových stránek prostřednictvím cookies. Toto měření je předpokladem realizování cílené reklamy a příjmů vydavatelů z digitálního publikování obsahu prostřednictvím reklamy.
„Obáváme se, že současné návrhy by nenabízely účinnou ochranu spotřebitelům, ale posílily by již tak dominantní hráče v datové ekonomice; ohrozily by rozvoj evropských start-upů a inovativních společností, online reklamy, telekomunikačních operátorů a dalších odvětví; a podkopaly by zásadní úlohu tisku a médií v evropském demokratickém životě,“ stojí mimo jiné v dopise.
Rada Evropy a Evropský parlament v současné době projednávají návrh nařízení o ochraně soukromí na jednotném evropském digitálním trhu, které je také známo jako nařízení o ePrivacy. Nařízení má specifikovat a v řadě případů prohlubovat regulaci ochrany osobních dat, kterou se zabývá také všeobecné nařízení o ochraně osobních dat v EU známé jako GDPR, které vstoupí v účinnost 25. 5. 2018.
K dopisu se připojilo přibližně 50 různých organizací. Signatářem se spolu s většinou národních vydavatelských asociací evropských zemí stala také Unie vydavatelů.
Datová ekonomika je pilířem budoucího růstu, vytváření pracovních míst a sociálního pokroku. Podle Evropské komise se hodnota evropské datové ekonomiky má zvýšit z 285 miliard eur v roce 2015 na 739 miliard eur v roce 2020. Spotřebitelé a občané budou získávat pozitivní zkušenosti s inovativními výrobky a službami a snad budou mít prospěch ze silných záruk jejich práv a soukromí. Big Data také poskytnou vládám a úřadům příležitost zlepšit podobu návrhů a efektivitu veřejných politik.
V roce 2016 Evropská komise vstoupila na tuto cestu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR), které má vstoupit v platnost dne 25. května 2018, a to jak s cílem zvýšit práva jednotlivců, tak zjednodušit regulační prostředí, aby se zlepšily podnikatelské příležitosti.
Zaručení soukromí je zásadní podmínkou pro zachování důvěry občanů v digitální technologie.
Podepsané společnosti a organizace se domnívají, že důvěrnost elektronických komunikací a ochrany osobních údajů je v podstatě nespornou věcí; chtějí, aby tyto základní zásady byly poskytnuty v rámci dynamického a inovačního ekosystému vyváženým rámcem prospěšným jak pro evropské občany, tak pro digitální hráče.
Přesto navrhované nařízení o ePrivacy, o kterém nedávno hlasoval Evropský parlament, a v současné době je projednávají členské státy, nedosáhne žádného z těchto cílů.
Obáváme se, že současné návrhy by nenabízely účinnou ochranu spotřebitelům, ale posílily by již tak dominantní hráče v datové ekonomice; ohrozily by rozvoj evropských start-upů a inovativních společností, online reklamy, telekomunikačních operátorů a dalších odvětví; a podkopaly by zásadní úlohu tisku a médií v evropském demokratickém životě.
Ve skutečnosti současný návrh nařízení o soukromí a elektronických komunikacích:
Vyzýváme evropské a vnitrostátní politiky, aby přezkoumaly návrh nařízení o ePrivacy. Evropský jednotný digitální trh si zaslouží něco lepšího než regulaci s masivními a nekontrolovanými vedlejšími účinky. Potřebuje pravidla, jasné a jednoduché definice, oddělující osobní a neosobní, s důsledným a horizontálním prováděním, aby byla zaručena ochrana jednotlivců a rozvoj evropského digitálního ekosystému.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Poslanci rozhodli, že na podporu doručování předplacených deníků a týdeníků má ročně připadnout 22,5 milionu eur a na podporu digitální
transformace 24 milionů eur.
Politici už média nepotřebují k oslovování voličů, redakce čelí
rostoucím útokům a informační prostor zaplavuje obsah vytvořený umělou
inteligencí. Šéfredaktor Seznam Zpráv na konferenci Forum Media vysvětlil,
proč je v proměňujícím se mediálním prostředí důležitá nezávislá
žurnalistika a jakou roli v ní hraje důvěra veřejnosti.
Také nová data čtenosti tištěných titulů za roční období, které
končí letošním třetím kvartálem, přinášejí vylepšené výsledky
čtenosti řady deníků. Nejčtenějším deníkem zůstává Blesk,
meziročně si polepšily především deníky Sport, Hospodářské noviny,
Právo a Aha!.