Autor textu MediaGuru
EU začala zjišťovat, kdo skutečně vlastní média v členských zemích
Evropská komise chce v rámci snahy o ochranu plurality médií získat
lepší informace o jejich vlastnících.
Evropská komise chce v rámci snahy o ochranu plurality médií získat lepší informace o jejich vlastnících. Exekutiva Evropské unie proto tento týden spustila projekt, který má za cíl vytvořit interaktivní databázi majitelů médií v členských zemích. Podle místopředsedkyně EK Věry Jourové není v některých unijních státech vlastnictví televizních, rozhlasových či vydavatelských společností zcela transparentní a komise má v záloze další kroky, jak situaci zlepšit.
Podle letošních výsledků monitoringu plurality médií spolufinancovaného EU se v některých státech evropské sedmadvacítky v loňském roce zvýšila koncentrace médií v rukou několika velkých vlastníků. Zároveň se mnohdy nedá přesně zjistit, kdo média ovládá.
„Naše výroční zprávy o právním státu rovněž ukázaly, že ačkoli některé členské státy mají zavedené systémy zajišťující transparentnost vlastnictví médií, jiné takový systém nemají nebo se potýkají s překážkami účinného zveřejňování," sdělila ČTK Jourová. Komise letos zjistila největší nedostatky v transparentnosti vlastnictví médií například v Maďarsku, Bulharsku či na Kypru, dílčí problémy vidí však i v dalších zemích.
Brusel proto začal spolupracovat s týmem expertů z univerzity v Salcburku, kteří tento týden zahájili práci na nové databázi. Zjišťovat skutečné vlastníky médií chtějí například tím, že budou analyzovat výkazy firem, výkazy reklamních nákladů, průzkumy sledovanosti, akcionářské a organizační struktury a vést rozhovory s odborníky a novináři ve sledovaných zemích.
Projekt začíná skupinou 15 zemí, mezi něž bude patřit například právě Maďarsko, kde se podle nevládních organizací většina mediálního trhu koncentruje v rukou podnikatelů blízkých premiéru Viktoru Orbánovi. Na řadu již v první skupině přijde i Česko. Výstupem projektu mají být vedle databáze také zprávy o situaci v jednotlivých zemích.
Podle Jourové je monitoring vlastníků jen jedním z nástrojů, kterými chce komise přispět k větší různorodosti obsahu médií a chránit nezávislost novinářské práce. Dalším je nedávno upravená audiovizuální směrnice vyzývající členské země, aby přijaly zákonná pravidla vyžadující transparentnost majitelů médií.
„Je to však výzva, nikoli povinnost. Pokud se situace nezlepší, musíme přemýšlet o dalších krocích," prohlásila místopředsedkyně EK.
Komise nyní pracuje na celoevropské normě zajišťující svobodu médií. Příští týden kromě toho zahájí Brusel veřejné konzultace k právní úpravě, která má ochránit novináře před účelovými žalobami ze strany lidí, o jejichž aktivitách píší.
-čtk-
# vlastnictví # Evropská unie # Evropská komise # pluralita # demokracie # Věra Jourová # transparentnost
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.