Autor textu MediaGuru
Data o mediálním chování ukazují, jak výběr mediatypů ovlivňuje
sociodemografie.
Téměř každá mediální kampaň má cílovou skupinu definovanou např. jako Ž 15-35 DE, nebo 25-50 ABC. Pod nepříliš líbivým pojmem socioekonomická klasifikace se skrývá pro všechny, kteří se pohybují v marketingu a mediálním světě, důvěrně známé cílové skupiny „ABCD“. Do těchto skupin jsou hierarchicky rozřazeni jednotlivci, nebo domácnosti na základě jejich ekonomického a vzdělanostního potenciálu. Jak skutečně koreluje příslušnost k určité socioekonomické klasifikaci s reálnou konzumací médií, je možné vidět v následujících grafech.
Zatímco movitější a vzdělanější část české populace vykazuje v průměrném dni posledních tří měsíců jak nejvyšší konzumaci všech tří dynamických mediatypů TV, rádií i internetu (82%), její významná část ale zároveň konzumuje média pouze na internetu a prostřednictvím rádiového vysílání (2,5%). To je výrazný rozdíl oproti druhým skupinám, kdy naopak příslušníci dvou nejnižších skupin D+E jsou nejčastějšími konzumenty TV a TV s rádii.
Ve shodě s vyzněním předešlého grafu je potom porovnání vzájemných přínosu mediatypů co do zásahu v jednotlivých socioekonomických skupinách. Zatímco ve skupině A+B je vidět značný unikátní denní zásah internetu vůči rádiím i TV, u skupin C, D+E již výrazně klesá. Rádia naopak excelují při unikátním zásahu kategorií C a D+E vůči internetu, vůči TV jsou naopak nejsilnější ve skupině A+B. TV je nejsilnější ve skupině C a D+E ve schopnosti unikátně zasáhnout jak vůči rádiím tak internetu.
Výstupy pochází z analytického systému Kiwi, ve kterém byly zpracovány v crossmediálních elektronicky měřených datech adMeter 1 000. Data jsou vlastní produkcí agentury Median, která je poskytuje tuzemskému mediálnímu trhu od podzimu 2015.
-mav-
Autor textu MediaGuru
Až dvě třetiny českých spotřebitelů při nákupních rozhodnutích
zohledňují dopady produktů na klima a emise CO₂, vyplývá z nové studie
Fakulty podnikohospodářské VŠE. Samotná „zelená“ marketingová
sdělení firem ale na jejich chování podle výzkumu výrazný vliv nemají.
Češi při vyhledávání slev na potraviny nepostupují plošně, ale
zaměřují se na konkrétní položky, které aktuálně zdražují nebo jsou
sezónně poptávané. Ukazují to data Marketing Miner o internetových
dotazech sledující chování spotřebitelů.
V roce 2025 vygenerovaly agentury pro výzkum trhu a veřejného mínění na
českém trhu obrat převyšující hranici 3,96 miliardy Kč.