Autor textu ČTK
EK žaluje Česko kvůli pravidlům o obsahu audiovizuálních médií
Evropská komise zažalovala Česko a další čtyři státy EU za to, že
nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání
přijatá v roce 2018.
Evropská komise dnes zažalovala Česko a další čtyři státy Evropské unie za to, že nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání přijatá v roce 2018. Komise požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty, neboť české orgány nezapracovaly obsah směrnice do vnitrostátního práva. Směrnice má podle unijní exekutivy mimo jiné zlepšit ochranu dětských diváků, podpořit kulturní rozmanitost vysílaných děl či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetové platformy pro sdílení videonahrávek. České ministerstvo kultury uvedlo, že v tomto i předchozím volebním období Poslaneckou sněmovnu opakovaně žádalo o přednostní projednání normy, která unijní směrnici o audiovizuálních mediálních službách začlení do tuzemského právního řádu. Bylo si vědomo možných následků, pokud to republika nestihne včas.
Samotné podání žaloby nastane podle ministerstva až s odstupem několika týdnů, do té doby má Praha prostor na urychlené dokončení transpozičního procesu, sdělila ČTK mluvčí ministerstva kultury Jana Malíková.
Návrh příslušného zákona předložila koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) v červenci 2020 Poslanecké sněmovně, poslanci jej ale do konce volebního období neprojednali. Předlohu dostala dolní komora opět po volbách loni v listopadu, nyní se nachází před takzvaným druhým čtením. Předlohy poslanci schvalují ve třetím čtení, poté putují do Senátu.
Členské státy a europoslanci směrnici schválili v roce 2018 a jednotlivé země měly čas do září 2020, aby její obsah zapracovaly do svých zákonů. To v termínu nestihlo 23 států, kterým komise v listopadu téhož roku zaslala první výzvu k nápravě. Druhá výzva se o rok později týkala 11 zemí, z nichž až dosud podmínky nesplnilo pět států. Žaloby se kromě Česka týkají také Slovenska, Irska, Rumunska a Španělska.
Směrnice má podle komise mimo jiné zlepšit ochranu diváků před násilnými a nenávistnými projevy či nežádoucí reklamou. Stanovuje rovněž povinný podíl nejméně 30 procent evropské produkce v digitálních videotékách.
Ministerstvo kultury dnes ČTK sdělilo, že si bylo vědomo možných následků, pokud se nepodaří včas začlenit unijní směrnici do české legislativy. „Za tím účelem bylo do Poslanecké sněmovny zasláno několik dopisů s žádostí o přednostní projednání jak v předchozím volebním období, tak i v tomto," uvedl resort. „První čtení návrhu proběhlo v Poslanecké sněmovně dne 22. března 2022 a následně byl projednáván v gesčním volebním výboru. V nejbližší době lze očekávat projednávání návrhu zákona ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně," konstatovalo ministerstvo.
-čtk-
# žaloba # regulace # Evropská unie # Evropská komise # legislativa # Směrnice AVMS # Ministerstvo kultury ČR # audiovzuální služby
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.