Autor textu Kateřina Straková
Vydavatelství Economia se má omluvit lobbistovi Ivu Rittigovi za loňský článek „Razie proti kmotrům“, nemusí mu ale platit požadovaných 100 000 korun. Ve čtvrtek 18. září o tom rozhodl pražský městský soud, který tak částečně vyhověl Rittigově žalobě. Podle soudu článek neoprávněně zasáhl do lobbistovy občanské cti. Rozsudek není pravomocný, vydavatelství se proti němu odvolá.
Economia má do 30 dnů od právní moci rozsudku zaslat Rittigovi dopis s omluvou, zároveň má také omluvu na jeden den uveřejnit na serveru iHned.cz. Rittig, který se vyhlášení verdiktu nezúčastnil, požadoval vyvěšení omluvy po dobu dvou týdnů, to ale soudce Tomáš Novosad zamítl, stejně jako žádost o finanční zadostiučinění. „Peníze soud nepřiznal vzhledem ke všem okolnostem věci a vzhledem k osobě žalobce,“ uvedl Novosad s tím, že Rittig má přístup do médií, kterým poskytuje rozhovory, takže má možnost se veřejně hájit. Lobbistovou žalobou se bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze.
Článek zveřejněný na serveru iHned.cz souvisel s loňskou razií policie v kauzách kolem tehdejší šéfky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové (Nečasové). Zpráva z loňského 18. června nazvaná „Razie proti kmotrům: K sejfům vede stopa od Rittigova muže najatého na černou práci“ vyšla několik dní po této policejní akci, která zahrnovala i domovní prohlídku u Rittiga.
Text obsahoval mimo jiné informace o tom, že Rittig má utajenou firmu s podnikatelem Václavem Rybou, který mu sjednává schůzky, předává peníze či zprostředkovává užívání bankovních schránek. Zároveň uváděl, že policie při rozsáhlých prohlídkách sejfů, kanceláří a domů vycházela s vysokou pravděpodobností z odposlechů a sledování nejen Ryby, ale i Rittiga.
Lobbista popírá tvrzení, že by pro něj Ryba vykonával „špinavou práci“. Vadí mu také to, že jej článek spojil s miliony a zlatem zabaveným při razii.
Economia argumentuje mimo jiné tím, že autor článku postupoval podle zásad novinářské profese a informace si ověřil z několika zdrojů. Jeho hlavním pramenem prý bylo usnesení, jímž soud nařídil domovní prohlídky. Skutečnost, že podle pozdějších zjištění neměl Rittig se zabavenými penězi a zlatem nic společného, tak podle vydavatelství v tomto sporu nehraje roli.
V kauzách kolem současné Nečasovy manželky Nagyové čelí Rittig obvinění kvůli údajnému vyzrazování utajovaných zpráv z Bezpečnostní informační služby.
-čtk-
Autor textu Kateřina Straková
Bývalý generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček se pokusí s televizí dohodnout ve sporech o odvolání z funkce a doplacení bonusu, kterými se dnes měl začít zabývat Obvodní soud pro Prahu 4. Soud proto jednání odročil na 11. května, kdy by strany měly sdělit, zda ke smíru dospěly. Souček žaloby na Radu ČT podal loni. Rozhodnutí o odvolání považuje za nezákonné, u odměny za rok 2024 se domáhá doplacení do poloviny její maximální výše. Dnešní jednání Souček komentovat nechtěl. Souček stál v čele veřejnoprávní televize rok a sedm měsíců, ačkoliv zvolený byl na šest let. Pro jeho odvolání počátkem loňského května hlasovalo v tajné volbě 15 ze 17 členů radních. Souček podle rady mimo jiné nevhodně komunikoval s veřejností, rušil publicistické pořady, vyhrožoval zrušením několika kanálů ČT v případě nezvýšení televizního poplatku nebo radu neinformoval o vyvíjeném nátlaku na něj. Souček webu Respekt loni řekl, že s výtkami nesouhlasí, nemohou podle něj obstát před zákonem. Důvody odvolání generálního ředitele se podle něj musí vztahovat k porušení úkolů veřejné služby. V žalobě bývalý ředitel také podle webu uvedl, že na konstatování o porušení zákona mu radní neumožnili reagovat předtím, než ho odvolali. Podle žaloby radní nedostatečně zdůvodnili, v čem konkrétně porušil povinnosti řádného hospodáře a které konkrétní vystoupení v médiích se dotklo dobrého jména veřejnoprávního média. Souček serveru řekl, že v případě, že by u soudu uspěl, neplánuje zneplatnit volbu svého nástupce Hynka Chudárka a nechce se vrátit do ČT. Ve druhé žalobě žádá Souček podle webu žádá doplacení asi 1,3 milionu korun, aby jeho konečný bonus za rok 2024 činil 50 procent maximálního nároku. Upozorňuje přitom na paragraf své pracovní smlouvy, z nějž plyne, že pokud Rada ČT nedospěje do konce června k platnému rozhodnutí o výši bonusu, náleží generálnímu řediteli automaticky 50 procent z maximální částky. Rada Součkovi loni udělila jen desetinu ročního bonusu. Dosavadní ředitel obchodu ČT Chudárek se funkce generálního ředitele ujal loni 1. července. Rada ČT ho zvolila v šestém kole volby, když z tendru odstoupil programový ředitel televize Milan Fridrich.
Česká televize spustila nepřetržité skryté titulkování programu ČT24 ve
všech distribučních platformách s výjimkou HbbTV.
Magnesia se po třech letech vrací ke svým spotům k Českému lvu. Hlavní
role se zhostila Antonie Martinec Formanová.