Autor textu MediaGuru
Jednání Rady ČT provázelo i ve středu napětí, situace v radě začíná
být podle generálního ředitele znepokojivá.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák považuje situaci v Radě ČT za znepokojivou. Po středečním jednání Rady ČT, na kterém rezignovali René Kühn a Jaroslav Dědič na post předsedy a místopředsedy, uvedl, že po příchodu nových členů do Rady ČT se mění způsob projednávání jednotlivých agend.
„Namísto hledání věcných řešení, která by byla nejlepší pro Českou televizi, dochází k hledání překážek a záminek k jejímu ostřelování," uvedl Dvořák ve svém prohlášení. Fakt, že Rada ČT v tuto chvíli nemá dozorčí komisi a ani své vedení, vnímá jako důsledek tohoto přístupu, který je spíše destruktivní než konstruktivní. Dodal ale, že stále věří v návrat do stavu, kdy budou dodržovány standardní a zákonné postupy.
Generální ředitel se na středečním jednání Rady ČT dostal ke slovní výměně názorů s místopředsedou Pavlem Matochou, a to kvůli požadavku, který nový člen na generálního ředitele vznesl. Chtěl si vyžádat přístup k závěrům interního auditu generálního ředitele týkajícího se nemovitého majetku tak, aby jej generální ředitel doručil na příští zasedání rady. Tím ale podle generálního ředitele překročil své kompetence. „Součástí komunikace mezi managementem ČT a Radou ČT má být dodržování pravidel a zákonných postupů. Rada má kontrolní, ne řídící funkce, rada kontroluje na základě definic v zákoně. Byl bych rád, kdybyste se tím řídili," reagoval Petr Dvořák. Rada ČT by tak správně měla podle generálního ředitele přijmout usnesení, kterým o nahlédnutí do dokumentu pověří dozorčí komisi.
Nejasnosti v tom, kde končí pravomoce členů rady a jaké jsou rozdíly mezi pravomocemi jednotlivých členů, Rady ČT jako celku a dozorčí komisí jakožto poradního orgánu rady pro otázky hospodaření, provázely i uplynulá jednání Rady ČT. Ukázala to diskuse nad schvalováním transakce pozemků spojených s Televizním studiem Ostrava (schváleno až na podruhé ve středu 18. 11. 2020) a dohru zřejmě bude mít i odvolání dozorčí komise v minulém týdnu. Také to podle některých právních názorů neproběhlo v souladu se zákonem o ČT.
Ze slov odstupujícího předsedy Rady ČT Reného Kühna rovněž čišela frustrace nad způsobem jednání rady v posledních měsících. „Nemůžu se zbavit dojmu, že rada předvádí spíš blamáž než kompetenci," uvedl na závěr středečního jednání. Vyzval proto členy rady k věcnému, racionálnímu jednání a k připravenosti. „Jde o zásadní veřejnoprávní instituci v této zemi, nejde o generálního ředitele. Chci věřit tomu, že se vše uklidní," uzavřel.
Přestože Kühn oznámil rezignaci na post předsedy Rady ČT k 20. 11. 2020, členem rady zůstane i nadále. Také místopředseda Dědič složí svou funkci k 20.11., řadovým členem zůstane. Jeho mandát vyprší příští rok v březnu, znovu kandidovat ale nehodlá.
Nového předsedu Rady ČT a místopředsedu by mohli členové rady volit už na svém zasedání 25. listopadu. Je možné, že se bude volit i nová dozorčí komise.
Letos v květnu byli do Rady ČT nově zvoleni Hana Lipovská, Pavel Matocha a Luboš Xaver Veselý. V březnu se novými členy stali Pavel Kysilka, Jiří Šlégr a Roman Bradáč.
-mav-
# Česká televize # Rada ČT # Pavel Matocha # Petr Dvořák # René Kühn # Jaroslav Dědič
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.