Autor textu MediaGuru
Z celkového času, který Češi ve věku 15–69 let tráví sledováním
televize, připadají na dokumentární pořady 4 %.
Dokumentární televizní stanice se od počátků primárně zaměřovaly na historii, politiku, přírodu a společnost, k současným tématům ale patří také sport, cestování, zdraví, ekonomika či sociální média. „Dokumentární stanice jsou většinou zaměřené na konkrétní téma, kterým cílí na specifickou skupinu lidí s konkrétními zájmy. Zatímco například Nat Geo Wild oslovuje svým obsahem milovníky přírody a divočiny, diváci se zájmem o historii zapínají CS History či Viasat History,“ říká Tatiana Bizovová, Channel Account Manager ve společnosti Atmedia.
Čeští televizní diváci mají na výběr z přibližně dvaceti dokumentárních kanálů, přičemž většinu z nich najdou v nabídce operátorů placené televize. Jde například o televizní stanice Animal Planet, Discovery Channel, History Channel, National Geographic nebo Viasat Nature.
Do oficiálního elektronického měření televizní sledovanosti jsou zapojeny jen některé z dokumentárních stanic. „Trh dokumentárních televizních stanic se v posledních deseti letech postupně zaplňoval jako v případě jiných segmentů televizního trhu. Milníkem byl rok 2013, kdy na trh vstoupily volně šířené kanály Prima Zoom a CS Mystery, dříve KinoSvět. Do té doby na trhu působily jen placené televizní stanice National Geographic a Spektrum. V roce 2018 pak doplnil placené dokumentární stanice kanál CS History, dříve War Svět válek, a v roce 2020 vstoupil do oficiálního elektronického měření televizní sledovanosti kanál Discovery Channel,“ přibližuje Tatiana Bizovová.
V současnosti tak na českém trhu působí šest měřených dokumentárních stanic. Prima Zoom patří do portfolia televizní skupiny Prima, CS History a CS Mystery do portfolia slovenské televizní skupiny Joj. Ostatní dokumentární stanice jsou lokalizované kanály nadnárodních mediálních společností – Discovery Channel patří do portfolia Warner Bros. Discovery, National Geographic spadá pod Walt Disney Company a Spektrum patří do portfolia společnosti AMC Networks. Kromě Prima Zoom prodává reklamní prostor na všech těchto dokumentárních televizních stanicích společnost Atmedia.
„Rostoucí počet dokumentárních stanic ukazuje, že je o ně stejně jako obecně o dokumentární pořady mezi diváky zájem,“ tvrdí Pavel Müller, Head of Research & Marketing ve společnosti Atmedia. Z celkového času, který tráví čeští diváci ve věku 15–69 let sledováním televize, připadá na dokumentární pořady 4 %. Podobně jako sportovní pořady jsou také dokumentární pořady více vyhledávané muži než ženami. Zatímco muži ve věku 15–69 let věnují dokumentárním pořadům 5 % času stráveného před televizními obrazovkami, u žen jsou to 3 % (zdroj: ATO-Nielsen) „Co se týče sledovanosti jednotlivých dokumentárních stanic, ta se liší například v závislosti na tom, zda daná stanice vysílá v pozemním multiplexu, nebo ji diváci najdou pouze u operátorů placené televize,“ vysvětluje Pavel Müller. Například volně šířená televizní stanice Prima Zoom osloví měsíčně v průměru 2,7 milionu diváků a CS Mystery přes 600 tisíc diváků ve věku 15–69 let. Zásah placených dokumentárních stanic se pak pohybuje ve stovkách tisíc diváků, například National Geographic osloví měsíčně v průměru přes 400 tisíc diváků ve věku 15–69 let (zdroj: ATO-Nielsen).
Podle Pavla Müllera patří placené dokumentární stanice k tzv. niche kanálům, které oslovují specifickou cílovou skupinu diváků. U většiny dokumentárních stanic tvoří muži ve věku 25–54 let zhruba jednu třetinu všech diváků ve věku 15–69 let, ovšem u některých kanálů je tento podíl mnohem vyšší. Příkladem může být Discovery Channel, který ze 70 % sledují právě muži ve věku 25–54 let. Další zhruba jednu třetinu diváků dokumentárních televizních stanic pak tvoří muži ve věku 55–69 let.
Ačkoliv se programové schéma jednotlivých dokumentárních televizních stanic liší, z výsledků televizní sledovanosti lze vypozorovat, že některá témata jsou mezi televizními diváky oblíbená napříč dokumentárními kanály. „Diváci dokumentárních stanic často vyhledávají pořady o 2. světové válce. Ať už se tyto pořady věnují konkrétním bitvám, historickým osobnostem nebo jiným tématům, patří k nejsledovanějším vůbec,“ uvádí Pavel Müller. Například série pořadu Nacistické megastavby na National Geographic oslovila v loňském roce téměř 300 tisíc diváků ve věku 15–69 let. Také na CS History patří k nejsledovanějším sériím pořady, které se věnují tématu 2. světové války. Aspoň jednu epizodu pořadu Jak nacisté prohráli válku nebo 1945: Rok, který změnil svět si loni zapnulo téměř 100 tisíc diváků ve věku 15–69 let.
Vedle pořadů o 2. světové válce jsou dalšími vyhledávanými pořady různé dokumentární reality show. Například série pořadu Život v sevření mrazu, který vysílá televizní stanice Spektrum a ve kterém se lidé snaží přežít v odlehlých částech Aljašky nebo Kanady, oslovila loni přes 200 tisíc diváků ve věku 15–69 let. Podobných výsledků dosáhly pořady Rození obchodníci a Lovci odpadu na Discovery Channel. Diváky dokumentárních stanic také lákají různé pořady o katastrofách. K nejsledovanějším pořadům na National Geographic tak patří pořad Vyšetřování leteckých neštěstí, který za celý loňský rok oslovil přes 400 tisíc diváků ve věku 15–69 let.
-mav-
# TV # Atmedia # Prima Zoom # tematická TV # National Geographic # Spektrum # dokumentární kanál # CS Mystery # CS Hostory # Discovery Channel
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.