Autor textu MediaGuru
Průměrná denní doba, kterou diváci strávili sledováním televize, byla
i v dubnu nadprůměrná, přestože březnové hodnoty nepřekonala.
Průměrná denní doba strávená s televizní obrazovkou představovala v letošním dubnu čtyři hodiny a téměř osm minut. Přestože byla o cca třicet minut kratší než v březnu, stále zůstala nad úrovní čtyř hodin denně, což je pro tuto roční dobu neobvyklé. Ve srovnání s loňským dubnem se zvýšila o víc než půl hodiny. Vyplývá to dat ATO-Nielsen Admosphere pro diváckou skupinu 15+.
Divácky nejsilnější televizní skupinou v 15+ zůstala v celodenním vysílání Česká televize, která si ve srovnání s loňským dubnem polepšila o více než tři procentní body. V hlavním vysílacím čase dosáhla nejlepších výsledků skupina Nova, nejvíce si ale meziročně polepšila Česká televize.
| celý den | 15+ | změna vs. IV/19 (pb.) | 15-54 | změna vs. IV/19 (pb.) | 15-69 | změna vs. IV/19 (pb.) |
| ČT celkem | 31,25 | +3,4 | 25,21 | +1,9 | 28,26 | +3,2 |
| Nova Group | 27,03 | -3,2 | 33,91 | -2,3 | 29,98 | -3,5 |
| FTV Prima | 24,81 | -0,1 | 24,55 | -1,0 | 25,12 | -0,2 |
| Barrandov TS | 5,38 | -1,0 | 2,54 | -0,6 | 4,19 | -0,9 |
| Atmedia | 4,52 | +0,5 | 4,01 | +0,9 | 4,36 | +0,5 |
| Stanice O | 0,48 | 0,0 | 0,97 | 0,0 | 0,65 | 0,0 |
Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere
| prime-time | 15+ | změna vs. IV/19 (pb.) | 15-54 | změna vs. IV/19 (pb.) | 15-69 | změna vs. IV/19 (pb.) |
| Nova Group | 30,33 | -2,9 | 35,69 | -2,2 | 32,72 | -3,3 |
| ČT celkem | 29,34 | +2,6 | 25,03 | +2,4 | 26,93 | +3,0 |
| FTV Prima | 26,80 | +0,1 | 26,76 | -1,5 | 27,25 | -0,4 |
| Barrandov TS | 4,67 | -0,7 | 1,94 | -0,4 | 3,62 | -0,5 |
| Atmedia | 3,69 | +0,6 | 3,40 | +0,9 | 3,55 | +0,6 |
| Stanice O | 0,26 | 0,0 | 0,48 | 0,0 | 0,34 | 0,0 |
Zdroj: ATO-Nielsen Admosphere
-mav-
# výzkum # sledovanost # TV # TV Prima # Česká televize # TV Nova # Koronavirus # ATS
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.