Autor textu MediaGuru
CNN Prima News připravila k ročnímu výročí několik novinek. O hodinu
prodlouží pořad 360°, ohlásila příchod nových tváří a připravuje
také vydání magazínu.
Od počátku května se pořad 360° na CNN Prima News, který začíná každý všední den ve 20.15, prodlouží z jedné hodiny na dvě. K moderátorce Pavlíně Wolfové se připojí jako moderátorský kolega Michal Půr, šéfredaktor zpravodajského portálu Info.cz. V pořadu, ve kterém se analyzují nejdůležitější události dne, se budou střídat.
„Nad nabídkou jsem prakticky neváhal. Pavel vtiskl CNN Prima News tvář a je vidět, že zájem o ni roste. Pro mě je to první televizní zkušenost, takže k tomu přistupuji s velkou pokorou,“ uvedl Půr.
Mezi další nové tváře zpravodajství CNN Prima News budou také patřit Roman Pistorius na pozici editora Hlavních zpráv a televizní reportérka Dominika Janochová.
CNN Prima News si k prvnímu výročí vysílání připravila komunikační kampaň, která bude veřejnosti představena 3. května ve večerních Hlavních zprávách. Její součástí je i speciální tištěný magazín, ve kterém se připomene uplynulý rok z pohledu tváří stanice, klíčových pořadů a rozhovorů s osobnostmi či mimořádných událostí. Publikace bude začátkem května dostupná v tradiční distribuční síti a zároveň bude doručena více než tisícovce klíčových i potencionálních zadavatelů.
CNN Prima News uvedla, že televizním vysíláním i na internetu souhrnně v březnu oslovila 7,73 mil. lidí.
Podíl CNN Prima News na TV sledovanosti se v březnu zvýšil na 0,75 % (15+). K nejsledovanějším pořadům na CNN Prima News patří Partie Terezie Tománkové, Hlavní zprávy a Zprávy Plus.
Rychlý růst zaznamenal zpravodajský web CNN Prima News, který již první měsíc po startu navštívilo přes milion reálných uživatelů, letos v březnu se s 3,77 mil. reálnými uživateli zařadil mezi TOP 4 zpravodajské weby.
Facebook CNN Prima News za celý rok získal přes 95 tisíc sledujících a měsíčně tento profil osloví více než 6 mil. lidí, uvedla Prima.
-mav-
# TV # CNN Prima News # TV Prima # zpravodajství # Michal Půr # Roman Pistorius
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.