Divadelní noviny se v lednu mění na měsíčník
Změny v Divadelních novinách se dotknou vedle personálního obsazení a obsahu také periodicity vycházení. V novém roce se mění
z čtrnáctideníku na měsíčník.
Divadelní noviny s novou redakcí pod vedením šéfredaktorky Jany Machalické jako měsíčník a s novou grafickou podobou poprvé vyjdou 27. ledna. Dosud vycházely jako čtrnáctideník. S obsahem rozšířeným na více než 60 stran bude magazín kromě činoherního divadla pokrývat i hudbu, literaturu, film nebo výtvarné umění. Důraz bude klást na aktuální kulturní zpravodajství a servis, menší recenze a glosy, upoutávky, rozhovory k chystaným inscenacím a projektům. ČTK o tom za novou redakci Divadelních novin informovala Zuzana Janáková.
Změny v Divadelních novinách nastaly v září, kdy Machalická uspěla ve výběrovém řízení, které uspořádala Společnost pro Divadelní noviny a v němž se o místo šéfredaktora ucházel kromě Machalické teatrolog Vladimír Hulec. Po volbě Machalické rezignoval na vedení společnosti Josef Herman a oznámil odchod z pozice šéfredaktora. Odešly také publicistky a kritičky Petra Janák Zachatá, Kateřina Kykalová a Anežka Pondělíčková, které stojí za portálem divadelni.net spuštěným 1. ledna.
„Vážíme si přínosu našich předchůdců a chceme na jejich snažení navázat a vytvořit z Divadelních novin prestižní tištěné médium. Primárně jsme časopisem pro reflexi českého i zahraničního divadla, ale rádi bychom více reflektovali i další umělecké obory, protože to odpovídá současnému kulturnímu klimatu, v němž se žánry prolínají a navazují na sebe. Chceme také z časopisu vytvořit mezigenerační platformu a více jej otevřít i mladším čtenářům," uvedla Machalická.
K autorskému okruhu Divadelních novin nově patří například filmová publicistka Veronika Bednářová, divadelní kritička Jana Soprová, kulturní publicista Josef Chuchma, publicistka a spisovatelka Alena Zemančíková, odbornice na pohybové divadlo Jana Bohutínská, překladatel a teatrolog Michal Zahálka, operní kritička Helena Havlíková nebo laureátka Ceny Toma Stopparda Josefína Formanová.
„Pro naše čtenáře jsme v prvním čísle připravili kromě recenzí a tipů také exkluzivní rozhovor s hercem Viktorem Preissem. Velkým tématem je Dejvické divadlo, dále se dočtete o přesahu tvorby filmového dánského režiséra Thomase Vinterberga do divadelního prostředí, nebo v něm najdete rozhovor s mladou herečkou Simonou Lewandowskou," podotkla Machalická.
Divadelní noviny vznikly v roce 1992 v přímé návaznosti na čtrnáctideník Scéna věnovaný divadlu i filmu. Vzorem a duchovním předchůdcem jim byl stejnojmenný časopis zlikvidovaný s nastupující komunistickou normalizací v 70. letech.
Zatím není jasné, zda budou nadále vyhlašovány Ceny Divadelních novin, které od roku 2001 s Cenami divadelní kritiky (dříve cenami Alfréda Radoka) patří k prestižním českým divadelním oceněním.
-čtk-
# tisk # měsíčník # kultura # divadlo # periodicita # Divadelní noviny # Jana Machalická # Společnost pro Divadelní noviny
Autor textu ČTK
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.