Divadelní noviny se v lednu mění na měsíčník
Změny v Divadelních novinách se dotknou vedle personálního obsazení a obsahu také periodicity vycházení. V novém roce se mění
z čtrnáctideníku na měsíčník.
Divadelní noviny s novou redakcí pod vedením šéfredaktorky Jany Machalické jako měsíčník a s novou grafickou podobou poprvé vyjdou 27. ledna. Dosud vycházely jako čtrnáctideník. S obsahem rozšířeným na více než 60 stran bude magazín kromě činoherního divadla pokrývat i hudbu, literaturu, film nebo výtvarné umění. Důraz bude klást na aktuální kulturní zpravodajství a servis, menší recenze a glosy, upoutávky, rozhovory k chystaným inscenacím a projektům. ČTK o tom za novou redakci Divadelních novin informovala Zuzana Janáková.
Změny v Divadelních novinách nastaly v září, kdy Machalická uspěla ve výběrovém řízení, které uspořádala Společnost pro Divadelní noviny a v němž se o místo šéfredaktora ucházel kromě Machalické teatrolog Vladimír Hulec. Po volbě Machalické rezignoval na vedení společnosti Josef Herman a oznámil odchod z pozice šéfredaktora. Odešly také publicistky a kritičky Petra Janák Zachatá, Kateřina Kykalová a Anežka Pondělíčková, které stojí za portálem divadelni.net spuštěným 1. ledna.
„Vážíme si přínosu našich předchůdců a chceme na jejich snažení navázat a vytvořit z Divadelních novin prestižní tištěné médium. Primárně jsme časopisem pro reflexi českého i zahraničního divadla, ale rádi bychom více reflektovali i další umělecké obory, protože to odpovídá současnému kulturnímu klimatu, v němž se žánry prolínají a navazují na sebe. Chceme také z časopisu vytvořit mezigenerační platformu a více jej otevřít i mladším čtenářům," uvedla Machalická.
K autorskému okruhu Divadelních novin nově patří například filmová publicistka Veronika Bednářová, divadelní kritička Jana Soprová, kulturní publicista Josef Chuchma, publicistka a spisovatelka Alena Zemančíková, odbornice na pohybové divadlo Jana Bohutínská, překladatel a teatrolog Michal Zahálka, operní kritička Helena Havlíková nebo laureátka Ceny Toma Stopparda Josefína Formanová.
„Pro naše čtenáře jsme v prvním čísle připravili kromě recenzí a tipů také exkluzivní rozhovor s hercem Viktorem Preissem. Velkým tématem je Dejvické divadlo, dále se dočtete o přesahu tvorby filmového dánského režiséra Thomase Vinterberga do divadelního prostředí, nebo v něm najdete rozhovor s mladou herečkou Simonou Lewandowskou," podotkla Machalická.
Divadelní noviny vznikly v roce 1992 v přímé návaznosti na čtrnáctideník Scéna věnovaný divadlu i filmu. Vzorem a duchovním předchůdcem jim byl stejnojmenný časopis zlikvidovaný s nastupující komunistickou normalizací v 70. letech.
Zatím není jasné, zda budou nadále vyhlašovány Ceny Divadelních novin, které od roku 2001 s Cenami divadelní kritiky (dříve cenami Alfréda Radoka) patří k prestižním českým divadelním oceněním.
-čtk-
# tisk # měsíčník # kultura # divadlo # periodicita # Divadelní noviny # Jana Machalická # Společnost pro Divadelní noviny
Autor textu ČTK
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.