Autor textu MediaGuru
Disney+ cílí na zisk v roce 2024, přehodnotí strategie
Staronový CEO Bob Iger chce streamovací službu Disney+ dostat do zisku do
konce roku 2024 a podnikne proto řadu kroků. Služba navíc poprvé od startu
v roce 2019 zaznamenala pokles předplatitelů.
Streamovací divize společnosti Walt Disney Company by chtěla dosáhnout ziskovosti do konce fiskálního roku 2024. Po opětovném příchodu Boba Igera do vedení firmy loni v listopadu plánuje proto několik kroků včetně přehodnocení strategie i prozkoumání postavení Disney+ na nových trzích. V hovoru s investory po oznámení kvartálních výsledků o tom mluvil CEO firmy Bob Iger. Dodal, že posun streamovací divize do zisku je jeho hlavní prioritou. Na český trh vstoupil Disney+ v polovině loňského června.
„Naše současné prognózy naznačují, že Disney+ dosáhne ziskovosti do konce fiskálního roku 2024 a dosažení toho zůstává naším cílem. Od svého návratu jsem analyzoval všechny aspekty streamingového byznysu, abych zjistil, jak dosáhnout ziskovosti a růstu,“ sdělil Iger. Dodal, že s ohledem na tento cíl se firma ještě víc zaměří na své klíčové značky a franšízy, které přinášejí trvale vyšší výnosy. Chce také „přehodnotit“ všechny trhy, na které Disney+ vstoupil a určit „správnou rovnováhu mezi globálním a lokálním obsahem“. Upravovat se bude také cenová strategie a pozornost se zaměří i na marketingové aktivity včetně „programového marketingu“. V hledáčku bude i optimální nastavení prodeje reklamy.
Disney+ ke konci roku 2022 celkově vykázal 162 mil. předplatitelů, což bylo o 1 % méně než ke konci září 2022 (tedy v předešlém vykazovaném čtvrtletí). Jde o vůbec první pokles od startu Disney+ v roce 2019. Důvodem je především 6% pokles předplatitelů Disney+ Hotstar (operující v indickém regionu). Na domácím americkém trhu i na mezinárodním trhu byl Disney+ mezikvartálně stabilní, resp. s mírným navýšením (o 1-2 %). O 2 % se také zvýšil počet předplatitelů dalších SVOD služeb společnosti – Hulu na 48 mil. a ESPN+ na 25 milionů.
Výnosy streamovací divize se meziročně ve fiskálním období prvního čtvrtletí 2023 meziročně zvýšily o 13 % na 7,3 mld. USD, ale vzrostla i provozní ztráta na 1,1 mld. USD. Za ní stojí především vyšší náklady na Disney+ a pokles Hulu, který byl částečně vyvážen zlepšenými výsledky ESPN+. „Výsledky Disney+ odrážejí vyšší náklady na programování a produkci a zvýšené náklady na technologie. Částečně byly kompenzované vyššími příjmy z předplatného a poklesem marketingových nákladů,“ vysvětlil investorům Iger.
Firma zároveň očekává, že v letošním roce může být příliv předplatitelů ovlivněn zvýšením ceny předplatného Disney+ na americkém trhu. To by se mohlo projevit slabším přírůstkem ve druhém čtvrtletí, ke konci fiskálního roku ale Disney+ očekává vyšší dynamiku. Disney+ podobně jako Netflix zavedl v prosinci 2022 verzi nižšího předplatného s reklamou. Zatím ale firma neoznámila konkrétní výsledky, naznačila pouze, že je s uvedením této verze spokojená a významnější vliv na reklamní výnosy očekává až v závěru roku.
Disney+ je českým předplatitelům k dispozici od června 2022. Podle zaváděcího výzkumu ATO-Nielsen Amdosphere, který má MediaGuru.cz k dispozici, si Disney+ v posledním čtvrtletí 2022 předplácelo cca 5 % českých domácností, což je odhadem asi 0,5 mil. předplatitelů.
Součástí opatření, která mají vést k ziskovosti streamovací divize Walt Disney, bude i propuštění sedmi tisíc zaměstnanců s cílem ušetřit 5,5 mld. USD. Walt Disney začátkem října zaměstnával asi 220 tisíc lidí, z nich okolo 166 tisíc ve Spojených státech. Rušení pracovních míst se tak dotkne asi tří procent z celkového počtu zaměstnanců. Společnost čeká také reorganizace, během níž se rozdělí na tři části. První bude zaměřená na zábavu a bude pod ní spadat film, televize a streamovaní, ve druhé divizi bude sportovní kabelová a satelitní televize ESPN, ve třetí pak zábavní parky Disney a produkty s nimi související.
-mav-
# Disney+ # předplatné # předplatitel # SVOD # výnosy # zisk # strategie # Walt Disney Company # Bob Iger
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.