Autor textu MediaGuru
Televizní společnost Discovery spustí 4. ledna 2021 svoji globální
streamovací službu Discovery+.
Společnost Discovery spustí 4. ledna 2021 svoji globální streamovací službu Discovery+. Novinku představil generální ředitel David Zaslav v online vysílaném přenosu. Pro Discovery má jít podle jeho slov o přelomovou událost. „Poprvé bude naše celá knihovna dostupná globálním divákům," uvedl. Dostupná má být na všech zařízeních od televizní obrazovky po mobil, což má vytvořit základ pro multiplatformní zdroj výnosů Discovery.
Discovery+ chce těžit z existence svých televizních stanic, které vysílají po celém světě. To podle Zaslava dodává nové službě sílu v kombinaci globálního a lokálního obsahu. Na jednom místě má Discovery+ nabídnout obsah svých klíčových televizních stanic, zaměřených na různé tematické oblasti od dobrodružství, vaření, bydlení, přírodu nebo sport. Discovery je držitelem vysílacích práv na vysílání přenosů olympijských her a i toho chce nová služba využít.
Celosvětové spuštění platformy Discovery+ v prvních 25 zemích už bylo zahájeno, a to v Indii, ve Velké Británii a Irsku. Od ledna se mají přidat i Itálie, Nizozemí, Španělsko nebo severské země. Zda je mezi nimi i Česko, zatím společnost nezveřejnila. Společnost plánuje spustit v roce 2021 platformu také v latinskoamerických zemích, včetně Brazílie a v některých oblastech Asie.
Americkým divákům nabídne dva druhy předplatného ve výši 4.99 USD měsíčně (s reklamou) a 6.99 USD měsíčně (bez reklamy). V zemích mimo USA se mají nabídky předplatitelům lišit. To proto, že firma chce uplatnit různé přístupy k nabídce předplatného podle charakteru jednotlivých trhů.
Na distribuční spolupráci se Discovery domluvila ve Spojených státech se společností Verizon a při svém startu se tak může dostat do 50 milionů amerických domácností. Začne s knihovnou čítající 55 tisíc epizod. Podle Zaslava s tak rozsáhlou knihovnou nezačínala žádná ze stávajících video služeb. Na evropském trhu se už Discovery dohodla s operátory Telecom Italia nebo Sky ve Velké Británii. Další mají následovat v následujících týdnech a měsících.
Dohody už také drží s některými zadavateli reklamy, jde například o Pepsi, Toyotu nebo Kraft.
Plány o zřízení globální streamovací služby oznámila Discovery loni na jaře. S britskou BBC rovněž uzavřela dohodu o obsahovém partnerství. Tím si otevřela přístup k prémiovým dokumentárním seriálům BBC (Planet Earth, Blue Planet, Life aj.).
Nová globální streamovací platforma tak míří do nabídky služeb v sektoru direct-to-home (DTH). Zde přitom nejde o první službu, kterou Discovery provozuje. Novinka Discovery+ je ale její první globální SVOD službou. Z těch dosavadních lze zmínit např. Eurosport Player – placenou službu přinášející živé sportovní přenosy nebo streamovací službu Joyn, která vznikla ve spolupráci Discovery a německé televize ProSiebenSat.1 a sama firma ji označuje za „evropské Hulu“. V několika zemích je také dostupná online video služba na vyžádání Dplay (Itálie, Japonsko, Nizozemí, severské země aj., v Británii vysílá už právě pod názvem Discovery+).
Discovery provozuje vysílání řady tematických televizních kanálů. Každoročně vytváří více než osm tisíc hodin původního obsahu, je dostupná ve 220 zemích, vysílá v 50 jazycích. V její nabídce jsou jak klasické lineární kanály, tak stanice placené či digitální streamovací. Patří pod ní např. stanice Discovery, TLC, Food Network, Animal Planet, Eurosport, HGTV, Golf TV, Travel Channel nebo OWN: Oprah Winfrey Network.
Discovery+ tak vstupuje do prostředí, kde operují například Netflix, HBO Go, Apple TV+, Amazon Prime nebo Disney+.
-mav-
# TV # video # online # VOD # SVOD # Discovery # David Zaslav
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.