Autor textu MediaGuru
Digital News Report: Češi získávají zprávy z internetu a TV, věří ČT a ČRo
Nárůst důvěry ve zpravodajská média, ale také vyšší ekonomické tlaky
na mediální provozovatele přinesla pandemie covid-19, uvádí se v novém
vydání studie Digital News Report.
Hlavním zpravodajským zdrojem pro konzumaci zpravodajství v České republice jsou online média, má z nich čerpat 87 % populace, následuje televize (74 %). V šestiletém období (2015-2021) je patrný růst sociálních médií jako zpravodajského zdroje (podle nových dat 50 %). Ze sociálních sítí využívají lidé především Facebook a YouTube. Ukazuje to desáté vydání studie Digital News Report, kterou každoročně sestavuje Reuters Institute. Výsledky se opírají o data ze šesti kontinentů a 46 zemí.
Z letošní studie mimo jiné vyplývá, že pandemie covid-19 zvýšila celkově důvěru ve zpravodajská média. Platí to i pro Českou republiku, kde mělo dojít k meziročnímu zvýšení důvěry o tři procentní body na 36 %. To je po několika letech poklesu změna. Zpravodajskými zdroji s největší mírou důvěry zůstávají média veřejné služby Česká televize (60 %) a Český rozhlas (59 %). Poměrně nízkou důvěrou (17 %) se ale vyznačuje zpravodajství na sociálních sítích. Ve srovnání s jinými zeměmi střední a východní Evropy je celková důvěry v média v Česku na prostřední úrovni. Nejvyšší je v Polsku (48 %) a v Rumunsku (42 %), naopak nejnižší v Maďarsku a na Slovensku (v obou případech 30 %).
Zpráva rovněž celkově konstatuje, že pandemie urychlila přechod do digitálního a mobilního prostředí a vytvořila další ekonomický tlak na vydavatele. Za internetové zpravodajství zatím platí minorita lidí.
Podle studie Digital News Report má za online zprávy platit 13 % české populace. Podle výzkumu Nielsen Admosphere, který také sleduje vývoj monetizace zpravodajského online obsahu, je procento platících za zprávy nižší – má představovat 7 %. Nejvíce se za online zpravodajství platí v severských evropských zemích (Norsko 45 %, Švédsko 30 %) a v USA.
V případě konzumace online zpravodajství stále mírně v Česku převládá desktopové zařízení (72 %) nad mobilním (62 %).
Výzkum také ukázal, že lidé v Česku se nezajímají o finanční kondici zpravodajských médií (55 %). Zájem projevuje zhruba pětina (21 %), necelá čtvrtina (24 %) neví. Většina (53 %) si zároveň nemyslí, že by vláda měla pomáhat těm mediálním organizacím vytvářejícím zpravodajství, které si samy na sebe nedokáží vydělat. Že by vláda měla těmto médiím pomoct, si myslí 16 %.
Hlavní zjištění studie (za všechny země)
- Důvěra ve zpravodajství se ve světě zvýšila v průměru o šest procentních bodů na 44 %. Navýšení důvěry, které se kryje s příchodem pandemie koronaviru, tak zvrátilo dosavadní klesající trend a celková důvěra se dostala na úroveň roku 2018. Největší důvěru ve zpravodajství mají lidé ve Finsku (65 %). USA vykazují v nové studii svůj dosavadní nejnižší výsledek (29 %).
- Důvěra ve zprávy na sociálních sítích a z vyhledávání zůstává stabilní. To ale znamená, že se nůžky mezi obecnou důvěrou ve zpravodajství a důvěrou ve zpravodajství dostupné přes agregátory zvýšily. Lidé podle studie více kladou důraz na spolehlivé zpravodajské zdroje.
- Studie zaznamenává znaky toho, že někteří lidé se od zpravodajství odvracejí. Zájem o zpravodajství rapidně poklesl ve Spojených státech amerických po amerických prezidentských volbách.
- Přestože se nabízí více možností ke sledování stranického zpravodajství, většina respondentů (74 %) uvádí, že preferuje zpravodajství, které odráží široké spektrum pohledů a nechává čtenáře, aby si vytvořili svůj názor. Věšína se také domnívá, že zpravodajské obsahy by měly být „neutrální" (66 %), přestože někteří mladší lidé se domnívají, že „nestrannost" nemusí být v některých případech vhodná nebo žádoucí.
- Využívání sociálních médií pro zpravodajství zůstává vysoké, obzvláště mezi mladými lidmi a lidmi s nižším vzděláním. Aplikace jako WhatsApp a Telegram se staly oblíbenými v jižních státech.
- Ti, co používají sociální média jako zdroj informací, se pravděpodobněji setkali s dezinformací o koronaviru než lidé, kteří sociální média pro zpravodajství nepoužívají. Za hlavní kanál pro šíření falešných informací je vnímán Facebook, aplikace typu WhatsApp mohou být podle zprávy „problémem" v jižních zemích, jako jsou Brazílie nebo Indonésie.
- V loňském roce byl zaznamenán nárůst plateb za online zpravodajství především v bohatších západních zemích, ale i tak zůstává celkové procento lidí, kteří za zprávy na internetu platí, podle zprávy nízké. Nejčastěji se platí za zprávy v Norsku (45 %), Švédsku (30 %), USA (21 %), Finsku (20 %), Nizozemí (17 %) a Švýcarsku (17 %). K mírnému nárůst došlo ve Francii (11 %), Německu (9 %) a Velké Británii (8 %).
- Ve většině zemí získává největší podíl z digitálního předplatného jen několik hlavních národních hráčů. Data z Norska a USA ale ukazují, že ti, kteří za obsah platí, si předplácejí další zdroje, většinou lokální nebo regionální.
Zpráva byla sestavena na základě online průzkumu 92 tisíc respondentů ve 46 zemích.
Nové vydání studie Digital News Report 2020 je ke stažení zde.
-mav-
# důvěra # internet # zpravodajství # koronavirus # studie # paywall # žurnalistika # Reuters Institute # Digital News Report
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.