Autor textu MediaGuru
Budoucnost televizního terestrického vysílání po roce 2030 je tématem
letošního ročníku konference Digimedia.
Posedmnácté se 1. června 2022 sejdou v Kongresovém sálu České televize v Praze na Kavčích horách mediální odborníci, zástupci komunikační branže i státních orgánů na odborné konferenci Digimedia 2022. Hlavním magnetem budou letošní tematické otazníky:
Na konferenci vystoupí: Hany Továrková (, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci Petr Očko, generální ředitel České televize Petr Dvořák, Business Development Director FTV Prima Lukáš Kubát, technický ředitel TV Nova Josef Uher, generální ředitel televize Óčko Štěpán Wolde, generální ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan, jednatelka společnosti Digital Broadcasting Nikola Pařízková a Managing Director Atmedia Czech Michaela Suráková.
Do panelu o streamovacích službách přijde Daniel Grunt, Head of Digital ve společnosti CME, která provozuje televizi Nova a službu Voyo, Jan Maxa, ředitel vývoje a nových médií v České televizi, zástupci společností Netflix, HBO Europe, The Walt Disney Company, Marcel Procházka, ředitel sekce regulace Českých Radiokomunikací a Martin Huba, TV produkt manažer společnosti Samsung Electronics Czech and Slovak.
Závěrečný třetí blok konference bude tradičně patřit digitálnímu rozhlasovému vysílání. Na tato témata přijdou diskutovat technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka, generální ředitel Rádia Impuls a předseda Asociace provozovatelů soukromého vysílání Jiří Hrabák, vedoucí oddělení správy kmitočtového spektra Českého telekomunikačního úřadu Jiří Duchač, ředitel sekce regulace Českých Radiokomunikací Marcel Procházka, výkonný ředitel společnosti Digital Broadcasting Jakub Juhas, jednatel společnosti Teleko digital Tomáš Řapek, výkonný ředitel společnosti RTI cz Roman Kropáček a jednatel společnosti Joe Media Miroslav Pýcha.
Program si můžete prohlédnout v dokumentu, který je ke stažení níže.
-mav-
# konference # TV # DVB-T2 # digitalizace # rádio # AČRA MK # Digimedia
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.