Digimedia: Pozemní televizi hrozí po roce 2030 redukce
Pozemní terestrické vysílání by mohlo po roce 2030 ztratit pásmo
600 MHz, nevyloučila konference Digimedia.
Pozemní terestrické televizní vysílání (DTT), které je v současnosti v Česku nejsilnějším zdrojem příjmu televizního signálu, by mohlo po roce 2030 přijít o pásmo 600 MHz. Místo terestrické televize by mohlo být využito pro budování internetových sítí. Podle předsedkyně Rady ČTÚ Hany Továrkové by se měl stát zamyslet nad tím, jakou další strategii směrem k terestrickému vysílání do budoucna zvolí. Uvedla to na středeční odborné konferenci Digimedia.
„Terestrika je dnes velmi drahé řešení. Měly by se najít síly, jak zkoordinovat televizi a internet zároveň. Nemá smysl podporovat obojí dvojí, to je neekonomické," sdělila. Silné postavení terestrického vysílání v českém prostředí (55 %) považuje v Evropě za ojedinělé. Regulátoři z okolních zemí podle jejích slov podporují využití pásma 600 Mhz pro internetové sítě s kombinací dalších možností. „Terestriku lze použít pro dokrývání oblastí tam, kde by se mohlo stát, že nebude nic. Budeme-li se ale chtít do domácností vlamovat dvakrát, tak to znamená dvakrát zaplatit," dodala.
O budoucnosti terestrického vysílání by měla více napovědět Světová radiokomunikační konference (WRC) v roce 2023, na které se bude diskutovat právě otázka pásma 600 MHz po roce 2030.
Její závěry by měly být určující i pro další podobu tuzemské mediální legislativy. Generální ředitel České televize Petr Dvořák očekává, že nová politická reprezentace vzešlá z letošních sněmovních voleb se začne legislativní otázkou zabývat. Především by podle generálního ředitele měla řešit, jak udržitelně financovat média veřejné služby. Také s ohledem na technickou podstatu vysílání a případnou změnu v preferenci způsobu přenosu televizního vysílání by se musela upravovat. „Stávající mediální legislativa předepisuje ČT provozovat prioritně terestrické vysílání. Koncesionáře pak definuje jako toho, kdo vlastní klasický TV přístroj, a neuvažuje o tom, že ho lze přijímat přes internet," vysvětlil.
Pokud by internetové sítě měly do budoucna nahradit terestrické vysílání, bylo by podle generálního ředitele ČT nutné zajistit, aby byly dostatečně robustní. Pro živé vysílání sportovních přenosů nebo zpravodajství by bylo potřeba, aby dokázaly doručit v jedné vteřině vysílání obraz milionům diváků v potřebné kvalitě. To je v současnosti problematické.
Provozovatelé sítí terestrických multiplexů na konferenci uvedli, že terestrické vysílání je v Česku dominantní a pro diváky narozdíl od internetu, kabelu nebo satelitu bezplatné. „Za klíčové považujeme ponechat terestrické vysílání i po roce 2030," uvedl Jakub Juhas ze společnosti Digital Broadcasting. Také generální ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan zdůraznil rozsah terestriky a její bezplatnost. „Myslíme si, že budoucnost terestrického vysílání tady je i po roce 2030. Uvidíme, jaké rozhodnutí padne na rádiové konferenci v roce 2023," konstatoval.
Propojování televize a internetu nahrává podle náměstka MPO Petra Očka to, že se zvyšuje sledovanost videí na nelineárních platformách. Loni se čas videí odsledovaných na internetu (živé video + video na vyžádání) meziročně zvýšil o 7 %. Celkem videa na internetu podle dat ČSÚ sleduje 59 % české populace (především mladí ve věku 16-44 let, data za rok 2020). Za placená videa pak platí 11 % populace.
-mav-
# TV # distribuce # vysílání # strategie # Digimedia # terestrika # signál # Hana Továrková # DTT # pásmo 600 MHz
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.