Autor textu MediaGuru
Na letošním ročníku konference Digimedia se bude debatovat o budoucnosti
kmitočtů pro televizní vysílání. Na konferenci dorazí generální
ředitelé ČT, TV Nova i TV Prima.
Velkou debatu o využití části kmitočtového spektra, které je nyní vyčleněno pro pozemní šíření televizního signálu, slibuje odborná konference Digimedia 2023, jejíž 18. ročník se uskuteční ve středu 14. června 2023 v Kongresovém sálu České televize v Praze na Kavčích horách. O kmitočty v dolní části UHF spektra, konkrétně v pásmech 500 a 600 MHz, projevují zájem mobilní operátoři. Proti se staví provozovatelé sítí pro terestrickou digitální televizi, ale také uživatelé bezdrátových technologií. V diskusi na konferenci Digimedia 2023 se potkají oba tyto tábory.
„Letošní rok je přelomový z hlediska další budoucnosti volně šířeného terestrického televizního vysílání. Letos na podzim se v Dubaji uskuteční Světová radiokomunikační konference WRC-23, kde se bude diskutovat otázka využití kmitočtového pásma 600 MHz po roce 2030. Zjednodušeně řečeno to bude diskuse o tom, zda po roce 2030 zůstane možnost přijímat televizní vysílání na klasickou anténu zdarma nebo ne,“ říká Pavel Brabec, prezident Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA-MK). Pokud by došlo k dalšímu omezení televizního spektra, minimálně komerční programy by už nebylo možné přijímat zdarma.
Českou republiku bude na Světové radiokomunikační konferenci WRC-23 zastupovat delegace složená ze zástupců ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Představitelé obou institucí vystoupí i na konferenci, konkrétně pak vrchní ředitel sekce MPO pro digitalizaci a inovace Petr Očko a předseda Rady ČTÚ Marek Ebert. Společně s nimi budou diskutovat i zástupci operátorů pozemních televizních sítí, konkrétně pak generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník a spolumajitelka společnosti Digital Brodcasting Nikola Chrenčíková Pařízková.
Provozovatele televizního vysílání budou v debatě o budoucnosti terestrického vysílání reprezentovat generální ředitel České televize Petr Dvořák, generální ředitel TV Nova Daniel Grunt, generální ředitel FTV Prima Marek Singer a generální ředitel skupiny Óčko Štěpán Wolde. Za mobilní operátory promluví Jiří Grund, prezident Asociace provozovatelů mobilních sítí, která sdružuje mobilní operátory O2 Czech Republic, T-Mobile Czech Republic a Vodafone Czech Republic. Pohled provozovatelů menších tematických televizních stanic zprostředkuje Michaela Suráková, Managing Director společnosti Atmedia Czech.
Konference Digimedia 2023 se koná pod záštitou ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva kultury, Českého telekomunikačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Generálním partnerem akce je Česká televize, která tradičně poskytuje prostor pro konání akce a bude celou konferenci přenášet živě na iVysílání.cz, kde bude také k dispozici kompletní záznam akce.
-mav-
# konference # TV # rádio # AČRA MK # Digimedia # DTT
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.