Autor textu MediaGuru
Online marketing umí dezinformační weby dělat dobře, vydělávají
i miliony korun měsíčně, píše Ondřej Vácha.
Dezinformační weby umí dělat online marketing opravdu dobře a vydělají si někdy i miliony korun měsíčně. Jejich záběr jde od technicky postaveného zpravodajského webu, perfektní SEO optimalizace, až po komunikaci na sociálních sítích nebo klasický spamový emailing, píše marketingový stratég a konzultant Ondřej Vácha.
Právě SEO optimalizace je klíčem k úspěchu ve vyhledávání. Do této aktivity dezinformační weby investují stovky tisíc až miliony korun ročně. Spíše tedy ty miliony. K perfektnímu SEO je potřeba takřka armáda editorů a specialistů, kteří píší dané články tak, aby byly jednoduše vyhledatelné na dané výrazy, které uživatel googluje. V tomto případě nerozhoduje o nadpisu a částečně ani o obsahu novinář, ale specialista, který přesně ví, jaká klíčová slova do článku a nadpisu zakomponovat, aby se článek zobrazoval na předních pozicích ve vyhledávání.
U klasických zpravodajských webů si do obsahu novinář kecat rozhodně nenechá, tam jde víc o kvalitu článku. U dezinformačních webů se o kvalitě mluvit nedá, cílem je vysoká čtenost a emoční zásah.
Dezinformační weby mají takřka neomezené rozpočty ze zahraničí. Jde zejména o Rusko, kde Putin nechal vytvořit rozsáhlé trollí farmy, ze kterých jdou finance i obsah. Ten zaplavuje online prostor dnes už takřka po celém světě.
V první řadě musíme uznat, že dezinformační weby mají dobře zpracovanou strategii v tom smyslu, že na takřka každý hledaný dotaz existuje nějaký článek. Za druhé, weby cílí na základní lidské půdy, hlavně strach. Využívají strachu z aktuálních témat jako byl covid nebo migranti, aktuálně je to válka.
Tomu odpovídají i nadpisy článků a jejich obsah. A z toho vyplývá i třetí bod – clickbaitové články. Před kvalitní a pravdivou novinařinou se dává přednost šokujícím headlinům s velkou pravděpodobností otevření. Člověk je zvídavý a zajímavý titulek si rozklikne, i když ho třeba samotné téma nezajímá.
Právě v případě clickbaitového článku s vysokou mírou prokliku usoudí algoritmy od Google, že když je odkaz tolik vytěžovaný a článek tolik čtený, dá mu vyšší preferenci před konkurenčními články. Google bohužel neví, že článek je z dezinformačního webu a omylem stále preferuje mylné informace před kvalitní žurnalistikou.
Google bohužel nemůže suplovat roli dozorce. Pohlíží na dezinformační web jako na všechny ostatní. V dnešní době nepozná dezinformační web ani běžný čtenář, tak jak by to rozpoznal stroj? Google by musel dostat jasná specifika a metriky, dle kterých toto vyhodnocovat.
Samozřejmě už se pracuje na algoritmech, které tyto weby odhalí, ale je to běh na delší trať. Tzv. Fact checking je už v procesu a například v USA vznikla reálná pracovní pozice, tzv. Fact Checker, který se zabývá čistě odhalováním dezinformačních webů.
Co je ale děsivé, že některé české dezinformační weby mají počet page views na webu i v řádech milionů měsíčně. Počet unikátních návštěv se pohybuje v průměru v nižších řádech stovek tisíc za měsíc. Z toho majoritu tvoří přímé návštěvy.
Například u našich předních dezinformačních webů jsou přímé návštěvy mezi 60–70 % celkových návštěv. Zbytek se dělí mezi vyhledávání a v malé míře sociální sítě, refferal anebo emailing. Uživatel si na webu prohlídne v průměru dvě až tři stránky (články) a stráví na webu přibližně tři minuty. Z čísel je vidět, že lidé se naučili na tyto weby chodit napřímo pro informace, což je na druhou stranu i dost děsivé.
Dezinformační weby si díky vysoké návštěvnosti vydělávají nemalé peníze na reklamě umístěné přímo na jejich stránkách. Dle studie společností NewsGuard a Comscore, která analyzovala 7500 dezinformačních webů po celém světě, nyní víme, že celosvětově se příjem z reklamy na těchto webech pohybuje kolem 2,6 miliardy dolarů. Stránky nabízí inzerci napřímo, ale většina příjmu proudí z programatické reklamy.
Většina globálních značek využívá ve svém online mixu právě programatickou reklamu, kde zadavatel nevidí, na jakých konkrétních webech se reklama zobrazuje. Případně může provést kontrolu, ale to by nedělal nic jiného. Pak se stane, že i celosvětově uznávané brandy mají bannerovou reklamu u hoaxového článku a nevědomky si poškozují brand.
V dnešní době už tomu lze částečně předejít, a to přesným výčtem webů do systému, které chceme vyloučit. Google AdWords je to konkrétně pod sekcí Placement Exclusion List, u Skliku v obsahové síti máte přímo možnost zaškrtnout checkbox s názvem Nezobrazovat na webech označených konspirátoři.sk.
U nás si dle Nadace Open Society Fund přijdou české dezinformační weby k výdělku z reklamy na 2,3 milionu korun měsíčně. Analýza zkoumala celkem 122 českých a slovenských webů a až 64 % z nich zobrazuje v současnosti reklamu na svých stránkách.
Autor: Ondřej Vácha, dlouhodobě se zabývá marketingem a je majitelem agentury Future Tales
# reklama # návštěvnost # SEO # dezinformační weby # clickbait # online marketing # Ondřej Vácha
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.