Autor textu MediaGuru
CZ IPI a NFNZ se ohradily proti diskriminaci novinářů
CZ IPI a NFNZ se ohradily proti tomu, že někteří novináři nebyli
vpuštěni na tiskovou konferenci Viktora Orbána a Andreje Babiše.
Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI) a Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) se ohradily proti tomu, že některým novinářům nebyl umožněn vstup na tiskovou konferenci, uspořádanou při příležitosti návštěvy maďarského premiéra Viktora Orbána v Česku.
„Na tiskovou konferenci předsedy maďarské a české vlády i na následné setkání pana Babiše a pana Orbána s veřejností, nebyli vpuštěni zástupci renomovaných zahraničních i tuzemských médií. Na červeném seznamu nežádoucích se ocitli například kolegové a kolegyně z francouzského listu Le Monde, německé veřejnoprávní televize nebo českého zpravodajského webu Seznam Zprávy. Postup Úřadu vlády je v tomto případě v rozporu s Listinou základních práv a svobod, která zaručuje právo na informace," uvedly obě organizace ve společném prohlášení. Místa nezbyla ani na novináře z Hospodářských novin nebo serveru Investigace.cz.
Diskriminaci médií a novinářů, která jim brání ve výkonu jejich profese, zmíněné organizace odmítly. Za zejména nepřijatelný považují takový postup ze strany státních úřadů a dalších organizací, jejichž činnost je plně nebo částečně hrazena ze státních prostředků.
Mluvčí vlády Vladimír Vořechovský to zdůvodnil nedostatečnou kapacitou sálu. Někteří novináři nejpozději v úterý dostali omluvu, že z důvodu nedostatečné kapacity nebude možné jejich akreditaci na tiskovou konferenci potvrdit. „Mrzí mě to, ale všichni, kteří akreditaci neobdrželi, se to tedy dozvěděli včas," sdělil ČTK.
Novináři, kterých se to týká, kapacitní důvody zpochybňují. Magdalena Sodomková z deníku Le Monde řekla ČTK, že na akci byla vpuštěna třeba novinářka z regionálního rádia, která do divadla přišla bez potvrzené akreditace. Pozastavila se nad tím, že o vstupu na tiskovou konferenci, která byla součástí Orbánovy státní návštěvy v ČR, rozhodoval podle ní člen marketingového týmu ANO.
„Bylo nám všem sděleno, že na nás nevyšla kapacita. Zajímavá souhra náhod, vzhledem k tomu, že jsme se každý registrovali v jiný čas," napsal na twitteru server Investigace.cz
Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu také vyzval novinářky a novináře, aby v takových situacích projevili solidaritu s kolegyněmi a kolegy, kterých se omezení dotknou. Například tak, že za nepřítomné položí jejich otázku i s uvedením jména a média, které se akce účastnit nemůže.
-mav-, -čtk-
# tisková konference # Andrej Babiš # žurnalistika # NFNZ # CZ IPI # Viktor Orbán # svoboda
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.