Autor textu MediaGuru
Podle průzkumu State of Sales and Marketing dosáhlo loni svých nejméně
obchodníků za posledních pět let. Přesčasy ani práce z domova výsledky
nezlepšují, naopak k nim má blízko čtyřdenní pracovní týden.
Úspěšnost obchodníků při plnění plánovaných cílů klesá. Podle aktuálního průzkumu State of Sales and Marketing 2025 společnosti Pipedrive dosáhlo v roce 2024 svých plánovaných výsledků jen 57 % obchodníků, což nejméně za posledních pět let. Největší problémy mají malé firmy a trh v USA.
„Obchodníci pracují na plné obrátky, k lepším výsledkům jim to ale vůbec nepomáhá. Vidíme postupný trend k nezdravým pracovním návykům. Strategie věnovat práci za každou cenu více hodin nefunguje a vede k vyčerpání, horším výsledkům a nerovnováze,“ upozorňuje Paulo Cunha, CEO společnosti Pipedrive.
V roce 2021 plnilo cíle 64 % obchodníků, od té doby čísla klesají. Současných 57 % je dokonce méně než v „covidovém“ roce 2020 (58 %).
Malé podniky (do 10 zaměstnanců) dosahují výsledků jen v 48 % případů, přičemž téměř polovina obchodníků v nich selhává pravidelně. USA jsou geograficky nejslabším trhem s 45 % úspěšností, zatímco Evropa a Asie si vedou lépe.
Přesčasy jsou stále častější. Aktuálně jsou evidovány u 75 % obchodníků, z toho 9 % pracuje týdně více než 20 hodin navíc. Loni šlo o 69 % a 7 % v kategorii nad 20 hodin. Ti, kteří přesčasy vůbec nemají, přitom dosahují výsledků o 8 % lepších.
Podle průzkumu nejhorších výsledků dosahují ti, kdo pracují zcela z domova (52 %). Naopak ti, kteří jsou vždy v kanceláři, plní cíle v 59 % případů. Podobně jsou na tom pracovníci s kombinovaným režimem.
Absolutně nejlepší výkon mají ti, kdo pracují čtyři dny v týdnu, když cílů dosahuje 64 % z nich. Pětidenní pracovní týden přináší jen 56 % úspěšnost.
„Nejde o to pracovat déle, ale lépe. Dát lidem prostor soustředit se na smysluplnou práci, využívat chytré nástroje a chránit svůj čas není jen o pohodě – je to zásadní pro výsledky. Pozitivní signály vidíme například u mladších generací, které své pracovní zatížení řeší pomocí AI,“ dodává Cunha.
Celý průzkum je k dispozici na webu pipedrive.com
-mav-
# studie # home office # efektivita # podnikání # zaměstnanec # pracovní trh
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.