ČT24 i CNN Prima News hlásí rekordy, spokojená je i Nova
Stanice ČT24, CNN Prima News a TV Nova bilancují své letošní volební
vysílání.
Aktualizováno # Aktuality # TV & video
Zpravodajská stanice ČT24, která se díky volebnímu vysílání stala v sobotu 9. října 2021 nejsledovanější tuzemskou stanicí v divácké kategorii 15+, zaznamenala v hlavním vysílacím čase v tento den svůj vůbec historicky nejvyšší výsledek. Představoval podíl 15,66 %, informovala v pondělí Česká televize s odkazem na data ATO-Nielsen Admosphere.
ČT24 nabídla v sobotu volební vysílání už v dopoledních hodinách, volební studio pak vysílala od 13:30 do půlnoci. Zpravodajskou relaci Události zhlédlo v sobotu jen na ČT24 869 tisíc diváků, což byla nejvyšší sledovanost v historii zpravodajské stanice. V součtu s vysíláním na ČT1 a ČT3 si Události pustilo více než 1,5 milionu diváků při podílu na publiku 43,42 %, což představuje zároveň jejich nejvyšší letošní podíl na sledovanosti.
Česká televize zasáhla celkem předvolebním a volebním vysíláním na 3,7 milionu dospělých diváků. Superdebata se stala nejvyhledávanější závěrečnou debatou České televize před volbami do Poslanecké sněmovny od roku 1998 a také i letošní nejsledovanější předvolební debatou v Česku (více než 1 mil. diváků, 15+).
Televizní skupina Prima v pondělí uvedla, že její předvolební zpravodajský servis na stanici CNN Prima News zaujal zatím nejvíc diváků v historii této zpravodajské televizní stanice. V týdnu od 4. do 10.10 zaznamenala CNN Prima News celotýdenní share 1,61 % v cílové skupině 15+, což je nejvyšší hodnota od spuštění. Rekordní byl i celkový zásah diváků, který minulý týden překonal 2 miliony v cílové skupině starší 15 let (zdroj: ATO-Nielsen Admosphere).
Volební vysílání vyvrcholilo sobotním celodenním studiem s moderátory Terezií Tománkovou, Markétou Fialovou a Liborem Boučkem. CNN Prima News také nabídla ve spolupráci se společností Stem/Mark a Ústavem empirických výzkumů STEM predikci výsledku voleb.
TV Nova v pondělí zopakovala, že připravila v letošním roce největší volební zpravodajství ve své historii. Pod heslem Volby jsou letos na Nově zahájila vysílání na začátku srpna.
Na sobotu 9. října připravila kontinuální vysílání s dvojitým obsahem – od 13:00 na TV Nova a od 12:00 na internetovém TN Live. Živé vysílání ze zpravodajského studia se střídalo se speciálními studii u Rudolfina, na Valdštejnském náměstí či záběry z jednotlivých volebních štábů. Odpolední volební blok včetně závěrečného rozhodnutí, kdo bude vést naši zemi další čtyři roky, zaujal 18,27 % diváků v CS 15-54 u obrazovek a alespoň 10 minut v kuse ho sledovalo 1,521 mil. diváků 4+.
Sobotní Televizní noviny oslovily 27,31 % diváků v CS 15-54 u TV a v širší cílové skupině 4+ je vidělo 977 tisíc diváků. Online volební zpravodajství na webu TN.cz zaznamenalo během volebního období téměř půl milionu zobrazení. Zájem o zpravodajství projevili diváci také na sociálních sítích, kde měl volební program (do dnešních 12:00) celkem 57 460 zhlédnutí, uvedla v tiskovém oznámení TV Nova.
-mav-
Aktualizováno v pondělí 11. října v 16:30 o informace poskytnuté televizními skupinami Prima a Nova
# sledovanost # TV # Česká televize # ČT24 # Události # share # rating # volby 2021
Autor textu MediaGuru
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.