Autor textu Lukáš Polák
Dříve bylo pořadí kanálů na dálkových ovladačích jasné. První
čtyři pozice patřily dvěma programům České televize, Nově a Primě.
V prostředí placené televize už je to však minulost.
Měnící se návyky diváků, neustále živý organismus placené televize a velká konkurence streamovacích služeb. Těmto třem faktorům a nejen jim se musí provozovatelé televizních programů přizpůsobovat. V tomto dynamickém prostředí nechce zůstat pozadu nejen Nova, ale také její hlavní konkurent Prima. Při prodlužování obchodních dohod mezi těmito skupinami a jednotlivými operátory proto dochází k postupnému upravování distribučních smluv.
Je všeobecně známou věcí, že operátor, potažmo následně zákazník placené televize, si připlatí nejen za vysílání ve vysokém rozlišení, které zcela logicky v pozemní platformě není k dispozici, ale také za možnost přehrávání pořadů z archivu nebo zpětné zhlédnutí. To bylo v uplynulých dvou letech hojně medializované zejména kvůli konfliktu společnosti O2 s Primou. Operátor naopak ale může získat za zvýhodnění některého z programů (nebo skupiny kanálů) benefity, jako se tomu stalo pár dní zpátky.
„V naší službě došlo ke změně výchozího řazení seznamu TV kanálů. Důvodem této změny jsou požadavky jednotlivých poskytovatelů televizního obsahu,“ informoval ve druhé polovině ledna klienty ve své Zákaznické zóně operátor SledováníTV. V praxi došlo k tomu, že na první programové pozici se objevila Nova následovaná Primou (a dalšími jejími tematickými klony) a programy České televize jsou k dispozici až od pozice 17. Jak tento krok operátora číst?
Nemusí jít pouze o dohodu s operátorem tyto programy na dané pozice zařadit, ale pro danou firmu může mít předřazení stanic pozitivní efekt, a to konkrétně v podobě množstevní slevy. V rámci distribuční dohody představuje u jednoho programu například nízké jednotky procent a může být ještě navýšena v případě, že se do první desítky programů operátora dostanou i další stanice jedné mediální skupiny. Pokud by tak měla Prima s operátorem stejnou dohodu jako s Novou, jiné stanice by se do TOP10 v programovém průvodci nemohly vůbec dostat.
Online služba SledováníTV není rozhodně prvním subjektem, který se k tak radikálnímu zvýhodnění programů některé z komerčních skupin rozhodl. V loňském roce oznámila svým zákazníkům přeskládání programů v první patnáctce společnost Nej.cz, kterou již nyní vlastní operátor O2 Czech Republic. Nej.cz sice zachovala první čtyři pozice pro kanály České televize, tedy ČT1 a ČT2, a následně Novu s Primou, ale na dalších už jsou zvýhodněny zejména tematické klony Primy.
O necelý měsíc později pak stejný operátor oznámil zákazníkům následující: „Bohužel Vám nyní musíme oznámit, že jsme kvůli výraznému zvýšení cen obsahu od vysílatelů, mezi které patří například kanály skupin Nova a Prima, nuceni přistoupit k mírnému zvýšení ceny pro zákazníky, kteří od nás mají jednu z našich televizních služeb. Cílem navýšení je zachování stávající kvality služeb, na kterou jste zvyklí.“ Od dubna loňského roku zvýšila Nej.cz cenu za televizní službu o třicet korun.
Nové obchodní podmínky si vyjednávala už před třemi lety FTV Prima i se společností O2 Czech Republic. Podobně jako letos u Skylinku hrozilo, že její stanice z nabídky operátora zmizí. Obě strany se nakonec dohodly, i když s výsledkem nemůže být samotný zákazník příliš spokojen. Stanice Primy v nabídce O2 TV zůstaly, jenže nedošlo k dohodě na poli zpětného zhlédnutí, respektive časové osy, takzvaného timeshiftu. Reklamy na Primě tak v O2 TV není oficiálně možné přeskočit.
Operátor O2 navíc jako součást skupiny PPF oznámil, že programy Novy, která je jednou z odnoží vlastní stáje, předřadí právě před Primu. V praxi to vypadá v případě jednotlivých pozic velmi podobně jako u Nej.cz, jen s tím rozdílem, že na předvolbách 6 až 10 jsou tematické klony Novy a na čísle 5 kanál O2 TV Sport. Díky propojení Novy a O2 na skupinu PPF může služba čerpat nyní již z exkluzivního přístupu zákazníků ke službě Voyo.cz v rámci platformy operátora.
# ČT1 # O2 # distribuce # FTV Prima # HD # smlouva # Nova # O2TV # timeshift # zpětné zhlédnutí # ČT2 # SledováníTV # Nej.cz # EPG
Autor textu Lukáš Polák
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.