Česká televize věří v jeden distribuční mix pro televizi a iVysílání

Česká televize chce výrazněji propojit programovou, obsahovou a digitální strategii a posílit svou přítomnost v online prostředí, především u mladších diváků. Zástupce generálního ředitele a zároveň ředitel divize Program a digitální služby Milan Fridrich v rozhovoru popisuje, jak se tato integrace projeví už v roce 2026. ČT například spustí digitální projekt Tak moment pro publikum ve věku 15 až 25 let na YouTube a Instagramu nebo rozšíří nabídku čistě online formátů.

Zároveň zdůrazňuje, že Česká televize nemění základní strategii jednoho distribučního mixu. Většina původní tvorby bude i nadále vznikat primárně pro lineární vysílání a současně mířit do iVysílání. V programu zmiňuje konkrétní připravované tituly, jako jsou pořady Filter nebo seriál Kamarád pro mladé publikum, dále Na tělo, minisérie Hec či pokračování divácky úspěšných pořadů Peče celá země, detektivky Docent 3 nebo zajištění taneční reality StarDance.

Fridrich v rozhovoru vysvětluje také roli iVysílání jako hlavní digitální brány do obsahu ČT, plány na jeho další personalizaci bez uzavírání diváků do algoritmických bublin i dopady financování veřejné služby na rozsah a tempo nové výroby v následujících letech.

Po červnové volbě generálního ředitele jste se posunul na post zástupce generálního ředitele a zároveň z pozice ředitele zodpovídáte za divizi Program, digitální služby i Obsah. Jak se integrace v této divizi projeví směrem k divákům?

V roce 2026 především u digitálních služeb. Pro lineární kanály máme dlouhodobou programovou strategii a letos tedy vysíláme to, co bylo vyrobeno nebo naplánováno v letech minulých. Na ČT1 nyní běží seriál „Místo zločinu Zlín“, koprodukční „Neuer“ nebo „Peče celá země“, na ČT2 pak dokumentární cyklus „Modrá krev“.

V oblasti digitálních služeb spustíme na jaře projekt „Tak moment“ pro mladé diváky od 15 do 25 let na platformách Youtube a Instagram. Vznikl nový web a mobilní i televizní aplikace sportu a nyní k únorovým zimním olympijským hrám bude online speciál. 

Integrace Programu a Digitálních služeb je logický krok v budování distribučního mixu a propojené obsahové strategii pro různé cílové skupiny. Spojení Programu s Obsahem zase má vést k zjednodušení výrobně – obsahové strategie od přijetí námětu, přes vývoj a vysílání. Obojí se podařilo během půl roku realizovat. 

Znamená zapojení digitálních služeb do této divize záměr více vytvářet čistě digitální obsah? Lze vyjádřit, v jakém poměru bude ČT v budoucnu vyrábět čistě pro lineární vysílání a čistě pro digitál a jak se tento poměr oproti současnosti změní?

Více originálního digitálního obsahu budeme vytvářet především pro nejmladší a mladé publikum, které je online. Ale obecně si nepředstavujme, že Česká televize by měla podobnou strategii jako komerční vysílatelé. Ti tvoří svoje digitální platformy kvůli novému obchodnímu modelu, jiné formě monetizace diváka. Jak ubývají diváci klasické televize a přibývá sledování online platforem, tak hledají svoje místo na slunci v nové realitě placených služeb. 

Česká televize veškerý obsah, který vyrobí pro televizi, dává rovněž automaticky do iVysílání, takže nadále bude drtivou většinu produkce dávat do televize a současně online pro diváky. Je to jeden distribuční mix. Síla online platforem se bude do budoucna zvyšovat, ale ČT nemusí a nebude měnit současnou strategii. Divák má a bude mít na výběr, kde chce produkci ČT sledovat a kdy. 

Je známo, že VOD platformy preferují spíše mladší diváci. Už máte jasněji, jakým způsobem se bude ČT snažit oslovit mladého diváka?

Nejsilnějším digitálním produktem České televize je iVysílání, který má největší zásah u Čechů ve věku 25–45 let. Nejvíce pravidelných uživatelů má ve věkové skupině 35-45 let a také 45-54 let, kde ho na týdenní bázi využívá téměř čtvrtina Čechů. Zároveň má nejrovnoměrnější zastoupení mužů a žen, oproti dalším platformám, kde často převažují ženy. 

Oslovení mladého diváka je samozřejmě důležitým cílem České televize. Chceme se mladému divákovi přiblížit nejen relevantními tématy, ale také jazykem, kterým hovoří. Na základě výzkumů a také zkušeností televizí na mezinárodním poli máme strategii pro vývoj nových pořadů, nákupy relevantního zahraničního obsahu, ale také více experimentů na poli sociálních médií. 

Dám jeden příklad: Loni Česká televize spustila dokumentární kanál na Youtube s dokumenty z ČT2 – „Zóna zájmu“ a způsobilo to zajímavou věc. V televizi se na tyto dokumenty dívají především starší diváci, kdežto na Youtube mladší. Díky této kombinované distribuci se tak daří oslovit mnohem širší publikum s veřejnoprávním obsahem.

Lze jmenovat konkrétní příklady, co chce ČT mladým divákům v průběhu letošního roku nabídnout?

Protože mladí diváci nejsou homogenní skupina, snažíme se postupně o jednotlivých užších věkových segmentech dozvědět co nejvíce. Na podzim 2026 nabídneme divákům ČT hraný seriál „Filter“, který se zaměřuje na vztahy, hledání sebe sama a období zásadních změn na přelomu základní a střední školy. Ve finální fázi výroby je seriál „Kamarád“. Naší tvorbou míříme také na sociální sítě – tedy tam, kde mladí diváci už tráví svůj čas – a nabízíme veřejnoprávní obsah přímo v těchto prostředích. Na jaře tedy uvedeme premiéru youtubové dokumentární série „Watchparty“, která se věnuje tématu velkých dat.

Nabídka pro mladé se dosud soustředila především na platformu iVysílání. Uvažuje se v souvislosti s kroky komerční konkurence i vývoji na trhu globálních VOD služeb o novém konceptu platformy iVysílání pro příští roky?

Koncept iVysílání je živá věc a neustále revidujeme pozici této digitální brány do obsahu České televize. Jde o platformu, která uspokojuje jak diváka catch-upového, tedy televizního, ale také diváka, který lineární vysílání nesleduje a vybírá si pořady dle homepage platformy.

Našim cílem je v budoucích letech zajistit čím dále personalizovanější zkušenost, ale stále s veřejnoprávním cílem neuzavírat diváka do předem definovaných bublin. Také v digitálním prostředí řízeném algoritmy je pro Českou televizi nejpodstatnější kvalita a obsahová rozmanitost.

Je ve hře zcela nový online projekt pod hlavičkou České televize?

Ano, jak už jsem zmínil, už pro jaro 2026 v rámci digitálních služeb rozšiřujeme naše působení na sociálních sítích zaměřené na mladé publikum, a to přímo tvorbou mladé redakce. Jde o onen projekt „Tak moment“. Zatím jsme v procesu příprav a již brzy budeme publikovat více informací o tomto produktu.

Do poloviny roku 2027 má ČT zanalyzovat, zda zavede dvojí přístup do iVysílání – pro anonymního uživatele a pro plátce TV poplatku. Začali jste už na této analýze pracovat?

Pracujeme na ní. Je to na jedné straně legislativní věc a na druhé praktická. Tím, že iVysílání není zpoplatněné, není snadné získávat od lidí osobní data.

Jak jste zmínil, letošní rok zahájila ČT s novými díly kriminálky Místo zločinu Zlín a Peče celá země. Oba potvrdily očekávání a dosahují nadprůměrných výsledků. V obou případech jde o čtvrté řady pořadů. Uvažujete o páté řadě seriálu Místo zločinu a máte už zajištěnou licenci pro pokračování Peče celá země? 

Plánujeme další řady „Peče celá země“ včetně speciálních dílů pro velikonoční svátky – charitu „Pomozte dětem“. Pátá řada by měla běžet v roce 2028. U Místa zločinu záleží na tvůrcích, zda najdou nové město a nové případy.

S novými díly přišla od ledna i Všechnopárty. Ta loni na podzim dosáhla dvacetiletého výročí. Jaké jsou další plány s tímto pořadem? Potáhne dál páteční prime-time? 

Všechnopárty má své pevné místo v pátečním večeru. Ano, potáhne jej dál a budeme přát Karlovi Šípovi hodně zdraví a sil do dalších dílů.

A pokud jde o sobotní reprízy Všechnopárty, budete je dále využívat? Není tím formát příliš přetěžovaný?

Využíváme reprízy, když má nějaká osobnost významné životní jubileum. I v sobotu se ve sledovanosti pořadu daří, ale nechceme jej nadužívat. Jde o mimořádné nasazení.  

Nadprůměrných výsledků dosahuje i uvedení nových dílů pořadu Modrá krev na ČT2. Neřekl si svými výsledky o přechod na ČT1?

To, že má nějaký pořad nadprůměrná čísla, neznamená, že musí být na ČT1. Jak je vidět, diváci nepotřebují takový typ navigace, najdou si pořad i na ČT2 a s podílem na publiku téměř 17 % jde o mimořádný zásah. Důležité je, jak konkrétní pořad komunikujete a propagujete. My využíváme pro významné události nebo nové pořady cross promo na všech kanálech. Takže o pořadu na ČT2 informujeme i na ČT1.  

V Memorandu se ČT zavazuje nenavyšovat počet zábavních pořadů a premiérových zábavních pořadů v prime time oproti roku 2024. Vnímáte to jako omezující pro programovou nabídku ČT do budoucna?

Na textu Memoranda jsem se podílel a tento bod formuloval, takže vím, že to není pro Českou televizi omezující. Dlouhodobě má ČT okno pro velkou zábavu v sobotu večer a nikdy jsme neměli v úmyslu otevírat další. Z programových i finančních důvodů.

Diskuse o tom, jaké zábavní formáty na ČT patří, se obvykle točí kolem StarDance. Má ČT zajištěná práva na StarDance pro příští roky? Konkrétně pro jaké období?

Máme práva na roky 2026 a 2027 a samozřejmě chceme vysílat i v roce 2029 a 2030. Jde o nejúspěšnější zábavu a ryzí veřejnou službu s vysokou sledovaností i hodnocením kvality produktu. 

Letošní jarní programová nabídka ČT má z důvodu nutných úspor nižší počet premiérových pořadů. Bude to platit i pro podzimní sezónu 2026, případně jarní sezónu 2027?

Ano, letos bude oproti minulým létům původní dramatiky méně, neboť mezi lety 2023-2025 došlo k velkým finančním škrtům ve vývoji a výrobě. Důvodem byl dramatický propad reálné hodnoty poplatku. Ale pro podzim budeme mít přesto několik novinek – vztahový seriál „Na tělo“, minisérii „Hec“, dvoudílné filmy „Gerta Snirch“ a „Anežka“ o životě svatořečené Anežky české nebo třídílnou detektivku „Docent 3“. Máme rovněž připravenou koprodukční minisérii podle románu Pavla Kohouta „Hvězdná hodina vrahů. Na podzim odvysíláme ještě další ročník nejoblíbenější zábavy na českém trhu – Stardance. Na jaře 2027 budou novinky, ale rovněž v menší míře než před třemi nebo čtyřmi lety. Obrat by měl začít od roku 2028. 

Jak se navýšení poplatku od loňského května odrazí v programování a ve výrobě nových pořadů ČT? Do jakých pořadů chce ČT navýšení poplatků směřovat především?

Samozřejmě do veřejnoprávní dramatiky, dětské a dokumentární tvorby. Hodně peněz jde také do zpravodajství a sportu. 

Je ale potřeba říct, že zvýšení poplatku nepřineslo v reálné rovině České televizi dodatečné peníze, jak mají někteří pocit. Nejsou to peníze „navíc“ nad běžný standard. Zvýšením poplatku se jen zabránilo osekání, redukci veřejné služby, na níž jsou diváci dekády zvyklí. To hrozilo, to byla realita minulých let – brutální škrty, které by zničily kvalitu veřejné služby v České republice. Nemáme peníze na rozvoj nebo výrazné zvýšení výroby. Zabránilo se jen úpadku. To je nutné mít na mysli.   

Televizní poplatek se letos zvýšil, zároveň se ale s nástupem nové vlády znovu otevřela debata o jeho možném zrušení. Připravuje se Česká televize na variantu, že by se systém financování znovu zásadně změnil?

Česká televize preferuje financování skrze poplatek. Je to spolehlivý, osvědčený a stabilní způsob financování zajišťující České televize předvídatelnou tvorbu dlouhodobých programových a ekonomických plánů. 

O podobě změny máme zatím velmi málo informací, a to vyvolává v České televizi nervozitu. Protože sotva se financování stabilizovalo a zabránilo se úpadku veřejné služby, jdeme do nejistoty, kolik bude na veřejnou službu peněz a jaký by měla změna financování vliv na nezávislost a dlouhodobou stabilitu ČT.  

Ministr kultury Oto Klempíř v rozhovoru pro Aktuálně.cz říkal, že se zvýšil poplatek a nikdo se neptal, na co peníze ČT použije a je tak potřeba debata o veřejné službě.

Z rozhovoru se zdá, že pan ministr asi nebyl obeznámen s legislativním a praktickým procesem zvyšování poplatků. Přijetí zákona předcházela rok a půl dlouhá velmi intenzivní diskuse veřejnoprávních médií s komerčním sektorem – jak televizním, tak internetovým a zástupci oborových svazů. Výsledkem byla velmi konkrétní definice, co má a nemá Česká televize v příštích 5 letech dělat, kam investovat a jak a v čem se má vůči trhu omezit. Vše je napsáno v podrobném a vydiskutovaném „Memorandu veřejné služby České televize“. K zpřesnění a definování veřejné služby tedy došlo a bylo jasně řečeno, co má ČT s penězi dělat.

Je jasné, že diskuse o podobě a rozsahu veřejné služby nikdy neskončí, ale je nutné zmínit tato fakta. Zvýšení poplatku a s ním související Memorandum rozsah veřejné služby nerozšířili. Naopak: proběhla revize všeho, co ČT dělá a zda to dělat má. Navíc každá nová služba, pokud by se v měnícím se mediálním světě tato nutnost objevila, musí být schválena Radou ČT. Není to na libovůli managementu. 

Na druhou stranu je nutné říct, a bylo tomu tak vždy, že rozsah a konkrétní podobu veřejnoprávní služby včetně konkrétních pořadů, určují diváci a jejích potřeby dle obecného Zákona o ČT. Televize divácké potřeby neustále analyzuje. Pokud je ochota a vůle zachovat veřejnou službu v České republice pro diváka a občana silnou a relevantní, musí se jednat citlivě a vážit na hodinářských vahách.