Autor textu MediaGuru
ČT od 2. ledna nasadí seriál Místo zločinu České Budějovice
Česká televize odstartuje nový rok vysíláním detektivního seriálu
situovaného na jih Čech. Je volným pokračováním seriálů Místo zločinu
Plzeň a Místo zločinu Ostrava.
Od pondělí 2. ledna zařadí první okruh České televize do hlavního vysílacího času od 20:15 nový detektivní seriál Místo zločinu České Budějovice. Jde o další z řady seriálů „Místo zločinu", který přichází po příbězích Místo zločinu Plzeň a Místo zločinu Ostrava. Třináctidílný seriál je inspirován skutečnými příběhy a v jarní sezóně 2023 vyplní pondělní večerní vysílání ČT1.
Hlavní role v seriálové novince ztvární vyšetřovatelé v podání herců Davida Novotného, Judit Pecháček (Bárdos), Leoše Nohy, Filipa Březiny a Pavly Beretové. Režiséry seriálu jsou Jiří Chlumský (11 dílů) a Jan Hřebejk (2 díly).
Podle kreativního producenta České televize Jana Lekeše nepůjde o klasickou městskou detektivku. „Naopak, naší snahou je strávit co nejvíce času venku v krajině nebo v menších městech a ukázat ikonická místa spojená s regionem. Malebnost a klid jihočeské krajiny jsou postaveny do kontrastu se zločinem, povětšinou banálním, brutálním a zbytečným,“ uvedl.
„Jižní Čechy jsme zvolili úmyslně, abychom vytvořili ostrý kontrast s výrazně syrovou Ostravou. Epizody jsme například natáčeli na Šumavě v Borové Ladě, v Českých Budějovicích, Táboře, v Třeboni i na hranicích s Bavorskem. Musím ale přiznat, že v této části republiky nebylo jednoduché vyhledat trestné činy, abychom se jimi mohli inspirovat. A protože většinou zpracováváme reálné případy, tak jsme si sem přivezli ty, které jsme posbírali po celém Česku,“ uvedl autor námětu a producent Martin Froyda (Arthur Krensky Films). Inspiraci pro jednotlivé příběhy tak poskytly zločiny, které se odehrály v různých částech republiky v různé době. Každý díl nového seriálu je zasazen do jiného místa v jižních Čechách.
Kromě vyšetřování a náhledu na kriminalistickou práci přinese seriál také pohled do soukromí postav. Šéf vyšetřovacího týmu (David Novotný) sloužil dříve u tajných služeb a nepřímo zavinil fatální zranění kamaráda. Jeho osobní linka se prolíná okrajově celou řadou seriálu. Postava Pavly Beretové pak tvoří nepřímé pojítko se seriálem Místo zločinu Ostrava. Do Českých Budějovic je převelena na místo šéfky tamní kriminálky.
Kromě služebně starších vyšetřovatelů se seriál zaměří také na mladou dvojici kriminalistů v podání Judit Pecháček a Filipa Březiny. Tým doplní rovněž státní zástupkyně, kterou ztvárňuje Jitka Schneiderová a soudní lékař v podání Martina Myšičky.
Třináct dílů seriálu Místo zločinu Ostrava vysílala Česká televize v jarní sezóně 2020 (v hlavních rolích P. Beretová, S. Majer) a v průměru ho sledovalo 1,36 mil. diváků 15+ (podíl 31,1 %). Seriál Místo zločinu Plzeň (v rolích vyšetřovatelů M. Stránský, J, Zadražil, L. Vaculík) se na obrazovce objevil v roce 2015, nabídl šest dílů a v průměru ho vidělo 1,39 mil. diváků (podíl 33,36 %). Zdrojem dat je ATO-Nielsen Admosphere.
-mav-
# TV # Česká televize # seriál # program # ČT1 # Místo zločinu České Budějovice # detektivka
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.