Autor textu MediaGuru
Česká televize jako první z největších tuzemských televizních stanic
představila své letošní podzimní vysílání.
K největším novinkám letošního podzimního vysílání České televize bude patřit nová, v pořadí třetí řada seriálu Případy 1. oddělení, dále minisérie Pozadí událostí, připraveny jsou i čtyři nové komedie Jiřího Vejdělka nebo koprodukční filmový snímek Zločin na hranicích. Pro internetovou službu iVysílání pak ČT připravila seriál Pět let. Premiérovými díly pokračují na podzim i zábavné pořady Všechnopárty a Zázraky přírody. V jejich případě se odvysílá 12 nových dílů, což je dosud pro jednu sezónu nejvíce.
Letošní podzimní vysílání České televize ještě nebude ovlivněno oznámenými úspornými opatřeními, které pro roky 2023/24 přijala ČT. Podle generálního ředitele ČT Petra Dvořáka vznikala většina premiérových pořadů pro podzimní vysílání za nestandardních podmínek a omezení daných koronavirem. „Navzdory tomu nabídneme silný a žánrově pestrý program," uvedl na čtvrteční tiskové konferenci v sídle ČT na Kavčích horách generální ředitel Dvořák.
Třetí řada seriálu Případy 1. oddělení se vrací po šesti letech, pod seriálem jsou jako scénáristé podepsáni Jan Malinda a bývalý elitní vyšetřovatel Josef Mareš, režiséry jsou Peter Bebjak a Michal Blaško. V třetí řadě se objeví některé nové postavy (např. slovenský herec Juraj Loj), řada známých tváří ale v seriálu pokračuje včetně Miroslava Hanuše a Boleslava Polívky. Třetí řada má být „definitivně poslední".
V čtyřdílné minisérii Jana Hřebejka Pozadí událostí se v hlavních rolích představí Jitka Čvančarová, Petra Hřebíčková, Martha Issová, Katarina Kubošiová (Katarzia), Jiří Havelka, Petr Ostrouchov či Luboš Veselý. Téma seriálu je podle tvůrců dnešní, zabývá se vztahy mezi muži a ženami v době kampaně MeToo a měnících se společenských rolí.
ČT na podzim nabídne také čtyři nové komedie Jiřího Vejdělka – Bezva zuby na zásnuby, Ruce v záruce, Ledviny bez viny a S písní v tísni. Natočeny byly podle scénáře Marka Epsteina a věnují se příběhům mužů a žen, které uprostřed životního běhu zastaví choroba. Jde o první práci Jiřího Vejdělka pro Českou televizi.
Filmový snímek Zločin na hranicích vznikl ve spolupráci s rakouskou ORF. Jde o detektivní příběh, v němž se setkává čerstvě penzionovaná rakouská policistka s mladým českým policistou. Společně zasahují proti nelegální rave party v pohraničí. Spolupráce s ORF tak pokračuje i společné práci na minisérii Marie Terezie a další projekty jsou údajně v plánu.
Internetový seriál Pět let je dílem mladých začínajících autorů. V deseti 15minutových epizodách se bývalí spolužáci společně vracejí po pěti letech ke svému poslednímu komplikovanému setkání na maturitním plese.
Ze zahraničních pořadů uvidí diváci na podzim například šestidílný životopisný seriál De Gaulle nebo srbský seriál Rodina mapující poslední tři dny před zatčením bývalého prezidenta Miloševiče.
Česká televize také jako koproducent participovala na filmech, které diváci uvidí v kinech. 20. října bude mít premiéru dlouho očekávaný historický film Petra Václava Il Boemo o vzestupu a pádu hudebního skladatele Josefa Myslivečka. Ztvárnil ho Vojtěch Dyk. Další ze snímků, které se na podzim v kinech představí, je komedie scenáristky a režisérky Alice Nellis Buko. Film vypráví o vysloužilém cirkusovém koni jménem Buko a čerstvé vdově Jarmile.
Česká televize uvede do kin i další distribuční filmy, z nichž se řada představila už na festivalu v Karlových Varech, například snímky Hranice lásky, Velká premiéra, Banger., dokumenty PSH, Nekonečný příběh, Zkouška umění, Běžná selhání a další.
Detaily k pořadům si můžete prohlédnout v materiálu, který je ke stažení níže.
-mav-
# TV # Česká televize # seriál # program # Případy 1. oddělení # Pozadí událostí # komedie # Jiří Vejdělek # Zločin na hranicích
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.