Autor textu MediaGuru
ČT kvůli tragédii na FF UK odkládá start seriálu Stíny v mlze
Nové díly druhé řady seriálu Stíny v mlze uvede ČT až po repríze
první řady. Vzhledem k obsahu třetího dílu druhé řady se rozhodla
v reakci na tragické události na FF UK nasazení seriálu posunout.
Premiéru nových dvanácti epizod seriálu od režiséra Radima Špačka Stíny v mlze uvidí diváci později, než bylo původně ohlášeno. ČT zamýšlela zařadit nové díly druhé řady od pondělí 8. ledna. Diváci ale nejprve uvidí reprízu první řady. Česká televize zdůvodnila, že mimořádnou programovou změnou reaguje na tragické události z 21. prosince loňského roku. Druhá řada se tak ve vysílání objeví až po repríze první řady.
„V reakci na události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se Česká televize rozhodla druhou řadu Stínů v mlze v původním termínu nenasadit. Citlivě vnímáme celospolečenskou situaci a zásadním důvodem programové změny byl obsah třetí epizody, ve které dojde ke střelbě na základní škole. I přes to, že byly scénáře pro druhou řadu dokončeny už v roce 2022, inkriminované scény natočili filmaři na jaře loňského roku a jedná se o fiktivní příběh, tak Česká televize považuje uvedení druhé řady v současné době za nevhodné,“ zdůvodnil změnu ve vysílání programový ředitel ČT Milan Fridrich.
„V tuto chvíli plně stojím za rozhodnutím Milana Fridricha odsunout premiéru druhé řady Stínů v mlze na později, kdy bude vhodnější se i v hrané tvorbě věnovat tématu bezpečnosti na školách,“ dodal generální ředitel ČT Jan Souček.
Ostatní původně ohlášené jarní premiéry zůstávají beze změny. V neděli 7. ledna se na obrazovkách ČT1 ve 20:10 objeví první díl seriálu Smysl pro tumor a o den později nabídne první program ve 21:25 pokračování komediální série Dobré ráno, Brno!.
-mav-
# TV # ČT # program # premiéra # vysílání # Stíny v mlze
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Ontario chce být první volbou chovatelů, pomáhá jí nová kampaň
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.