Autor textu MediaGuru
ČT art vysílá deset let, zářijové vysílání otevře tradičně Týdnem
dárků. Na podzim přinese také cykly o poválečné architektuře nebo
o třiceti letech Dejvického divadla.
Kulturní kanál České televize si na konci srpna připomíná deset let vysílání. „Před deseti lety se nám podařilo dostat kulturu tam, kam patří. Do hlavního vysílacího času," zhodnotil generální ředitel ČT Petr Dvořák. „Kultura se už neprosí o možnost přisednout si alespoň na kraj nočních časů, aby si formálně odškrtla další veřejnoprávní čárku,“ dodal výkonný ředitel ČT art Tomáš Motl.
Desetidenní oslavy desetiletého výročí začátku vysílání kulturní stanice ČT art započne 1. září ve 20:15 hodin přímým přenosem koncertu z pražského klubu Doupě, během něhož vystoupí na dvě desítky interpretů, mezi nimi i David Koller, PSH, Dagmar Pecková, Adam Plachetka, Štefan Margita, Kamil Střihavka nebo Lenka Dusilová.
Jedním z řady dárků bude také premiéra dokumentu o devadesátileté historii barrandovských ateliérů nazvaná Kouzelný kopec. Herecké i režisérské osobnosti Iva Janžurová, Jan Kačer, Jaromír Hanzlík, Hynek Bočan či Karel Smyczek vzpomínají na natáčení významných titulů z jejich filmografií a tuzemské kinematografie. „Klíčem k vyprávění nebylo hledat nejstěžejnější období, ale důležité tvůrce a hybatele barrandovského dění, na jejichž mikro příbězích a osudech jsme chtěli příběh slavných ateliérů odvyprávět,“ upřesňuje režisér a scenárista snímku Roman Vávra. Snímek uvede Art v sobotu 9. září ve 20:15 hodin.
Třicet sezón Dejvického divadla zmapuje třináctidílný cyklus zahrnující rozhovory s bývalými i současnými členy souboru, stejně jako ukázky z legendárních inscenací. „Není to žádný kompilát něčeho, co už bylo o Dejvickém divadle napsáno nebo natočeno. To je na celém cyklu to nejcennější,“ přibližuje kreativní producent Ivo Kristián Kubák. Úvodní díl cyklu Dejvické divadlo odvysílá Art 14. září. Ten zároveň nabídne 5. září večer i přímý přenos divadelní komedie Každý má svou pravdu, kterou má dejvická scéna na repertoáru od konce loňského dubna.
Osm dílů o výrazném období dějin československé architektury Architektura 58–89 dokumentujte nová série, jejíž tvůrci se snažili o komplexní pohled bez ideologických předsudků. „Seriál Architektura 58–89 pokrývá ty nejdůležitější, ale zároveň také nejzajímavější a třeba i opomíjené stavby. Zdokumentováno máme například bourání Transgasu na pražských Vinohradech nebo telefonní ústředny v Dejvicích,“ říká autor námětu a hudebník Vladimir 518.
Různé pohledy na hudbu, tvorbu a jiná témata přinese divákům osmidílný dokument Muzikantky. V každé epizodě představí tři umělkyně. „Je to intimní vhled do života čtyřiadvaceti muzikantek, jež jsou jakýmsi reprezentativním vzorkem velmi obsáhlého a stále sílícího proudu žen, které se v Česku rozhodly vyjadřovat k životu pomocí hudby a někdy i autorského textu,“ říká režisérka cyklu Dagmar Smržová.
V premiéře se na programu ČT art objeví i celovečerní portrét Inža – zvukový mistr Ivo Špalj.
Dokumentaristé v samostatných titulech připomenou také spisovatele Ladislava Fukse, malíře Maxe Švabinského a Bohumila Kubištu nebo herce Arnošta Goldflama. Poprvé se na televizních obrazovkách objeví i dokument Sny o toulavých kočkách, věnovaný ilustrátorovi Petru Sísovi.
25. října přivítá Marek Eben ve své talk show Na Plovárně jubilejního devítistého hosta. Bude jím herec a muzikant Russell Crowe. Příští rok v lednu pak pořad oslaví dvacet pět let od uvedení prvního půlhodinového rozhovoru.
Podíl stanice ČT art na sledovanosti se v průběhu deseti let postupně zvyšoval. Nejvyšších hodnot dosahuje v letošním roce, kdy se ve svém vysílacím čase od 20:00 do 24:00 pohybuje na úrovni 1,16 % (15+, zdroj: ATO-Nielsen).
Podle dat zveřejněných ve zprávě o kanálu ČT art za rok 2022 nejvyšší průměrný share vykazují VŠ diváci (1,99%) a diváci ve velkých městech (1,58%). A v kategorii 15+ se program ČT art těší vyšší oblibě u žen (1,14%) než u mužů (0,86%).
Svým diváckým ohlasem je ČT art podle generálního ředitele Pera Dvořáka souměřitelná např. s britským programem BBC 4, portugalským RTP2 nebo s německým vysíláním televize ARTE. Ve srovnání s evropskými kulturními stanicemi se z hlediska podílu na sledovanosti pohybuje ČT art zhruba uprostřed žebříčku, když vyšší podíl na sledovanosti vykazují například španělská RTVE, rakouská ORF nebo německé ARD+ZDF.
Detaily k podzimnímu vysílání ČT art si můžete prohlédnout v materiálech níže.
-mav-
# TV # Česká televize # program # ČT art # kultura
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.