Autor textu ČTK
Českému rozhlasu se v prvním pololetí podařilo vybrat na rozhlasových
poplatcích více peněz než ve stejném období o rok dříve.
Český rozhlas (ČRo) vybral v prvním pololetí na rozhlasových poplatcích 1,132 miliardy korun, což je o 26,7 milionu více než ve stejném období loňského roku. Za vyšším inkasem je intenzivnější upomínání související s nárůstem počtu poplatníků v přímé správě Českého rozhlasu namísto plátců přes SIPO. ČRo to uvedl ve zprávě pro jednání Rady ČRo.
Za první pololetí vzrostl počet evidovaných rozhlasových přijímačů o 7915 na 3,786 milionu. „K nárůstu počtu rozhlasových přijímačů v kategorii podnikatelských subjektů významně přispěly akviziční akce realizované v prvním pololetí. V oblasti domácností přímých poplatníků Českého rozhlasu je výrazný nárůst počtu evidovaných přijímačů dán přelivem poplatníků z kategorie SIPO a také úspěšnou realizací akviziční akce zaměřené na poplatníky hradící televizní poplatek," uvedli zástupci ČRo ve zprávě.
V první polovině roku 2024 Český rozhlas odeslal téměř 200.000 upomínek, předžalobních výzev a připomínek k úhradě dluhu na rozhlasovém poplatku. Rozhlasový poplatek je hlavním zdrojem příjmu ČRo.
ČRo vybírá ze zákona poplatek ve výši 45 korun měsíčně. Výše poplatku se nezměnila od roku 2005. V současnosti je v Poslanecké sněmovně návrh mediálních novel, které poplatek zvyšují na 55 Kč a zároveň rozšiřují skupinu poplatníků i na domácnosti využívající mobilní telefony nebo internet. Pokud by se poplatek nezvýšil, znamenalo by to podle generálního ředitele Reného Zavorala redukci počtu vysílaných stanic, prodej některých nemovitostí, ale i propuštění několika stovek zaměstnanců.
Český rozhlas letos hospodaří s vyrovnaným rozpočtem s výnosy a náklady 2,37 miliardy korun. Zvýšení poplatku by mělo přinést 331 milionů Kč ročně navíc.
-čtk-
# Český rozhlas # ČRo # Rada ČRo # rádio # poplatek # výběr
Autor textu ČTK
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.