Cookies souhlasy Čechy otravují, polovina je nedává

Výzvy k udělení souhlasu se zpracováním osobních dat (tedy cookies) jsou pro většinu (52 %) české internetové populace obtěžující a rušivé. Čtvrtina (25 %) je považuje za zbytečné a 11 % si jich nevšímá. Jako užitečné je vnímá 7 %. 5 % potom neví, o co jde. Vyplývá to z výzkumu ResSolution Group pro MediaGuru.cz. 

Nejčastější reakce na žádost o souhlas se zpracováním osobních dat je udělení souhlasu bez přečtení podmínek (34 %). Alespoň stručně podmínky přečte 19 % internetových Čechů. Necelá čtvrtina (24 %) se zpracováním osobních dat nesouhlasí, pokud to lze udělat jednoduše. 18 % se potom souhlas vždy snaží odmítnout. 3 % dokonce při výzvě k udělení souhlasu webové stránky zavírá.

Reakce se poměrně výrazně liší v závislosti na věku. Zatímco mezi nejmladšími respondenty (15–34 let) souhlas bez čtení podmínek udílí 40 %, u prostřední věkové skupiny (35–54 let) je to 36 % a u lidí starších 54 let pouze 25 %.

Nejstarší skupina respondentů (55 a více let) také k souhlasu se zpracováním osobních dat zastává spíše negativní postoj. 28 % z nich je považuje za zbytečné a 15 % si jich nevšímá. V této skupině je také nejvyšší podíl (7 %) těch, kteří neví, o co se jedná.

Patrné jsou rozdíly v přístupu ke cookies lištám z hlediska dosaženého vzdělání. Desetina lidí se základním či středoškolským vzděláním bez maturity je považuje za užitečné, což je víc než u těch, kteří mají maturitní (4 %) nebo vysokoškolské / VOŠ vzdělání (6 %). V této skupině je ale zároveň nejvyšší podíl těch, kteří nevědí, o co se jedná (ZŠ/SŠ bez maturity: 7 %). Lidé se středoškolským vzděláním s maturitou cookies více než ostatní (29 %) považují za zbytečné. Vysokoškolsky vzdělaní lidé zase cookies ve větší míře (57 %) pokládají za otravné, ale v pořádku.

Cílená reklama vadí více ženám a starším

Většině Čechů z online populace (63 %), kteří znají pojem zpracování osobních dat, cílená reklama vadí; 33 % spíše vadí, 30 % vadí velmi. Shovívavějších je potom 30 %: 23 % spíše nevadí, 7 % nevadí vůbec. 7 % na tuto problematiku nemá názor.

Mezi přístupem mužů a žen k cílené reklamě založené na osobních datech najdeme rozdíl. Cílená reklama ve větší míře vadí ženám (67 %), muži jsou v této otázce laxnější (vadí pouze 59 %). Stejně tak jsou v tomto citlivější starší respondenti – 44 % respondentů ze skupiny 55 a více let cílená reklama velmi vadí. U mladších respondentů je to výrazně méně (15–34 let: 22 %; 35–54 let: 27 %).

Co se týče souhlasu s cílenou reklamou, převládá mezi respondenty ještě o něco negativnější postoj. 7 z 10 internetových Čechů s ní nesouhlasí, opět ve větší míře ženy (73 %) než muži (67 %). Míra souhlasu s cílenou reklamou potom výrazně klesá s rostoucím věkem. Zatímco mezi mladými respondenty (15–34 let) s cílenou reklamou nesouhlasí 60 %, ve skupině 35–54 let je to už 68 %. V kategorii 55 a více let pak míra nesouhlasu dosahuje 83 %; 53 % dokonce vyjádřilo výrazný nesouhlas.