Autor textu MediaGuru
Velké mediální firmy mohou zásadně přeskupovat svá portfolia, odhaduje na
základě aktuálního vývoje Erika Luzsicza.
Věřte nevěřte byl jeden z ikonických seriálů devadesátých let. Při procházení zahraničních zpráv z televizního a streamovacího odvětví se čtenář snadno může cítit jako právě v tomto pořadu. Jednou totiž čteme, jak jsou streamovací platformy na rekordu, zejména v USA dosáhly historicky nejvyšší sledovanosti, jak psala média před několika týdny. Proti tomu však jde například průzkum, který tvrdí, že Netflix i Disney překonává ve sledovanosti v USA Youtube. Zmatky do odvětví vnáší i zprávy z Netflixu, kde není jednoduché rozklíčovat, jak se daří jejich reklamnímu pilíři. Údaje z výsledků za druhé čtvrtletí neurčitě říkají, že prý mají úspěch. Nikde se však nedá dočíst, co to přesně znamená. Tedy jaký je poměr v předplatitelské bázi s reklamou a bez ní.
Naopak z publikovaných čísel a jednotlivých vyjádření daných společností víme, že konkurenci Netflixu se nedaří. A to jak Warner Bros. Discovery, tak třeba překvapivá byla slova Anjali Sud, ředitelky platformy Tubi (patřící Fox Corporation), která otevřeně řekla, že Tubi stále ještě nevydělává, protože jde o interní rozhodnutí investovat zpátky do platformy.
Co se tedy u mediálních gigantů děje? Například ředitel Sony mimo jiné předpovídá, že v následujících dvou letech čeká celé odvětví turbulence a zemětřesení v podobě fúzí a akvizic. A rozhodně není sám. Z pravidelného mixu zpráv je zřejmé, že konsolidace trhu je do budoucna víc než logická.
Řešení se bude muset hledat zřejmě i u zadlužené Warner Bros, kde mimo jiné lze nedávnou ztrátu vysílacích práv na NBA vnímat jako velkou překážku v boji o zákazníky. Jednou z hypotéz, která se nabízí, je rozdělení jednotlivých částí celé mediální skupiny. Nemuselo by tak být překvapením, kdyby například Apple koupil filmová studia, HBO i CNN. Tím pádem by pak o zbývající části mohla mít zájem nějaká z investičních společností.
Podobné úvahy by bylo možné najít i u dalších filmových studií a platforem. A samozřejmě nelze vyloučit, že by se i samotný Netflix poohlížel po některém z těchto hráčů. Tento gigant už totiž překvapil letos tím, že nakoupil sportovní vysílací práva, a to přes to, že to před tím celé roky odmítal.
Kdo si zamiloval seriál Succession, tak ten také tuší, že velké změny lze výhledově čekat i u Fox Corporation. Probíhající soud v klanu Murdochů totiž významně ovlivní směřování celé skupiny.
Neméně zajímavá ke sledování bude i oblast gamingu, do které už také investovaly některé streamovací platformy. Pozornost jistě přitáhne dění kolem společnosti Nintendo. Logickou úvahou se tudíž nabízí, že japonský výrobce herních konzolí by mohl koupit hru Roblox. Zařízení Nintendo Switch by totiž potřebovalo konsolidaci právě s touto herní platformou. A platí to i naopak, tedy že Robloxu by se hodilo spojení s někým, jako je Nintendo. A to především s ohledem na to, že konkurenční Minecraft patřící pod křídla Microsoftu, je velice populární u dětí do 12 let. A Nintendo by se hodilo se dostat i do této věkové kategorie.
# TV # streaming # trh # VOD # prognóza # SVOD # vývoj # Warner Bros. Discovery # Netlix
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.