Autor textu Martina Vojtěchovská
Lokální videoplatforma Voyo bude pokračovat v nastaveném tempu investic do
výroby obsahu i v dalších letech. „Matematika růstové trajektorie nám
nižší tempo neumožňuje,“ říká zástupce generálního ředitele CME
Dušan Švalek.
Společnost Central European Media Enterprises (CME), která je mateřskou společností TV Nova, věří nastavené strategii své placené videoplatformy Voyo a bude v ní pokračovat. Vstup na trh považuje za zdařilý a očekává, že Voyo bude růst s celým SVOD trhem v Česku a na Slovensku. Tomu předpovídá dvojnásobný nárůst do roku 2027. Počet předplatitelů Voyo teď překračuje v Česku a na Slovensku 500 tisíc a do roku 2025 chce dosáhnout na jeden milion.
Na diskusi s novináři jste za skupinu CME prezentovali odhady vývoje placeného videa na vyžádání (SVOD) v Česku a na Slovensku. Vyplynulo z nich, že jste optimističtí a očekáváte pokračující rychlý nárůst SVOD. Je skutečně reálné, že by Voyo dosáhlo v roce 2025 milionu předplatitelů v obou zemích? Neobáváte se toho, že naopak dojde ke zpomalení růstu po počátečním rychlém nárůstu?
Pevně věříme tomu, že k tomu cíli dojdeme, i když to nebude lehké. Vycházíme z několika předpokladů. Jednak z vývoje na zahraničních trzích vidíme, že se lze na takový počet předplatitelů dostat. Viděli jsme to v Americe, Skandinávii, Británii, tudíž naše ambice je založená na odhadu toho, kam se český trh může dostat. Za druhé se domníváme, že máme dobře našlápnuto. Z lokálních hráčů jsme na trh vstoupili jako první a učinili značné investice. Zúročují se po určitém čase, navíc nové věci přibývají a vše na sebe navazuje. Přichází pokračování sérií, které diváci už znají a baví se o nich se známými a přáteli, a to pomáhá k dalšímu rozšiřování uživatelské báze. Za třetí věříme našemu týmu. Přivedli jsme řadu skvělých lidí s širokými odbornými znalostmi. Jsou to lidé, kteří rozumí výrobě obsahu, videu a digitálním médiím a přinášejí zcela jinou perspektivu. Právě tu digitální část rozšiřujeme nejvíce.
Ukazují vám data, která máte k dispozici, odlišnosti mezi diváckou skupinou TV Nova či TV Markíza a uživatelskou skupinou Voyo?
Ano, vidíme, že uživatelé nebo diváci Voyo jsou trošku mladší než diváci lineárních televizních kanálů. Reflektuje to, že technologická adaptace nového způsobu konzumace videa je jednodušší u internetové generace. Neříkám, že je to pravidlo, ale začalo to tam, a tím pádem je jejich poměr trochu větší.
Mluvili jste i o velkých investicích do obsahu Voyo jako o nutnosti, aby se taková služba prosadila v konkurenci s nadnárodními hráči. Budete nadále do Voyo investovat tolik jako dosud, nebo do budoucna počítáte s větším využíváním archívu?
Pokud jde o knihovnu titulů, tak ta bude mít jistě nějakou hodnotu, už nyní v ní najdete například dva tisíce filmů. A nakupujeme dál, protože věříme, že je tu prostor k tomu, abychom knihovnu vybudovali ještě silnější a že se k ní naši diváci budou opakovaně vracet. A k tomu si přidejte naše vlastní tituly, jak pro lineární vysílání, tak přímo pro Voyo, třeba Iveta nebo Král Šumavy, které nestárnou a mají vysokou produkční hodnotu. Naší ambicí je vytvářet kvalitní věci – prémiový videoobsah.
Tempo investic pro období, na které teď projektujeme a na které vidíme, chceme rozhodně udržet. Protože matematika růstové trajektorie nám nižší tempo neumožňuje. Je důležité, abychom na konci cesty viděli návratnost investice. Hlavně kvůli tomu, abychom dokázali zisk znovu investovat do výroby nových titulů a nového obsahu.
Jakým způsobem si návratnost počítáte? Přes monetizaci předplatitelů nebo i přes reklamu v lineárním vysílání, kde se některé tituly z Voyo také objevují nebo objeví až později?
To záleží přesně na tom, jakým způsobem obsah alokujeme podle jednotlivých kanálů. Velká část titulů bude jen na Voyo a tam je to relativně jednoduché. Část titulů jde nejprve na Voyo a s určitým zpožděním do lineární TV – nejčastěji jde o týden v případě předpremiér seriálů a našich zábavních pořadů a některé tituly se objeví až s větším časovým odstupem. Ale takové rozhodnutí je ještě před námi, jaký mix zvolíme a zda budeme chtít další pořady z Voyo do lineáru dávat. První opravdu Voyo Originál Případ Roubal jsme na Voyo uvedli ke konci roku 2021 a ještě stále jste ho nemohli vidět v televizi.
Návratnost investice je plánovaná na rok 2025?
Jak už řekl Didier Stoessel (generální ředitel CME, pozn. red.), k návratnosti se už blížíme v tomto období.
Podle vašich odhadů se do roku 2027 počet domácností, kteří v tuzemsku využívají SVOD, zdvojnásobí. Jak se tento růst odrazí na počtu předplatitelů Voyo? Kolik jich může v roce 2027 mít?
O tom bych nerad spekuloval. Naší ambicí je přinášet nejlepší lokální SVOD službu. Stavíme na lokálním obsahu a chceme mít na trhu vedoucí postavení a chceme být u uživatelů volbou číslo jedna pro sledování lokálního obsahu. Všechna čísla, podíly na trhu a kvantitativní cíle vycházejí z této základní strategie.
Od začátku profilujete Voyo jako platformu bez reklamy. Nezavíráte si tím dveře k dalším předplatitelům a k části výnosů, které byste prodejem reklamy získali?
To je otázka zaměření, které jsme zvolili. Možná bychom zavedením nějakého hybridního modelu nějaké zákazníky získali, ale také bychom řadu z nich ztratili. Protože když už něco takového chcete zavést, je třeba se na to zaměřit, je třeba to podpořit a promovat. Každá firma s velkými ambicemi si musí vybrat své bojiště. Naším bojištěm pro tuto růstovou fázi je placená služba bez reklamy a do ní vkládáme všechny zdroje, nastavujeme mentalitu, přizpůsobujeme produkt. Jsme přesvědčeni, že je to nejlepší, co pro tuto fázi tržního vývoje můžeme udělat. A potvrzují nám to i data: do pěti hlavních benefitů Voyo patří to, že je bez reklam.
Zástupcem generálního ředitele CME je od ledna 2023. Zodpovídá za čtyři trhy této mediální skupiny (Bulharsko, Chorvatsko, Slovinsko, Slovensko). Je také zodpovědný za budování korporátních business-to-customer a transformačních strategií. Do CME nastoupil v dubnu 2022 původně na pozici provozního ředitele (COO). Má více než 20leté zkušenosti v telekomunikačním průmyslu (Slovak Telekom).
# TV # TV Nova # investice # obsah # VOD # SVOD # CME # výroba # Voyo # Dušan Švalek
Autor textu Martina Vojtěchovská
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.