Autor textu MediaGuru
Jak se chovají spotřebitelé jednotlivých evropských zemí v současném
ekonomickém kontextu?
Hospodářské údaje v zemích EU se v několika předchozích měsících výrazně lišily. Podle toho také obyvatelé jednotlivých zemí hodnotí ekonomickou situaci svých zemí a svoji osobní situaci. Přehled spotřebitelských ekonomických očekávání, očekávaných příjmů a ochoty nakupovat ve 12 zemích Evropy přináší nejnovější průzkum agentury GfK.
Průzkum spotřebitelského klimatu za první čtvrtletí roku 2012 byl prováděn v nejlidnatějších členských státech EU, tj. v Bulharsku, České republice, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Rumunsku, Španělsku a Velké Británii. Těchto 12 zemí představuje přibližně 80 % celkové populace 27 členských států EU.
Začátkem roku 2012 v Evropě přetrvávala hospodářská a finanční krize. Ačkoli se zdá, že akutní nebezpečí bylo odvráceno sestříháním neboli snížením objemu dluhu v Řecku, přetrvávají však obavy, že do zemí EU se vrátí recese důsledkem trvající hospodářské krize.
Na základě předpovídaných ekonomických dat je pohled na hospodářský rozvoj zemí EU nadále velmi negativní. Avšak ve srovnání s posledním čtvrtletím roku 2011 některé země vykazují o něco lepší hodnoty. Německo s hodnotou ukazatele 7,2 bodu je jedinou zemí s kladnou hodnotou. Jak v Polsku (s -6,2 body), tak ve Francii (s -10,4 body) vidí spotřebitelé budoucnost kladněji v březnu než v předešlém měsíci. Češi (-62,7 body) nadále hodnotí vyhlídky hospodářského růstu nejpesimističtěji z celé Evropy, a to dokonce i ve srovnání s Řeckem (-50,8) a Portugalskem (-40,6).
Hodnocení disponibilního příjmu spotřebitelů se v rámci zemí EU liší. V zemích s kladnějšími ekonomickými vyhlídkami spotřebitelé kladněji hodnotí své disponibilní příjmy. Nejoptimističtějšími Evropany jsou Němci (s 34,3 body), za nimi pak Poláci (-14 bodů) a Rakušané (-21,2). Spotřebitelé v krizí postiženém Řecku (-60,2 bodu), Itálii (-48,4 bodu) a Portugalsku (-46,4 bodu) hodnotí jejich očekávané příjmy nejzáporněji. Češi se ve svém hodnocení (-35) dostávají spíše k negativnímu pólu.
Hodnocení je do značné míry ovlivněno mírou inflace a nezaměstnanosti v zemi. Nejvíce pak evropské spotřebitele zneklidňují ceny benzínu a energie.
Úsporná opatření a vyhlídka nízkého hospodářského růstu vede spotřebitele v mnoha evropských zemích k tomu, že drží svoje peníze pod kontrolou. V rámci ukazatele ochoty nakupovat si nejlépe stojí opět Němci (38,6 bodů), po nichž následují Rakušané (26,6 bodů). Na třetím místě je Polsko s -3,6 body. Na konci je Velká Británie (-49,5 bodu), kde občané očekávají drastická krácení a zvyšovaní daní. Stejně tak jako v krizí postiženém Řecku (-48,5 bodu) a Portugalsku (-41,5 bodu). Česká republika se se svými -26 body pohybuje spíše v horších hodnotách.
-kch-
Autor textu MediaGuru
Nejposlouchanější tuzemské celoplošné rádiové stanice vylepšily ve
druhém a třetím čtvrtletí svoji denní i týdenní poslechovost.
V denním poslechu je nadále jedničkou Radiožurnál, v týdenní
poslechovosti má nejvyšší dosah Impuls. V průměru poslouchá rádio
každý den polovina české populace. Výsledky vyplývají z nové vlny
výzkumu Radioprojekt.
Český trh influencer marketingu letos poroste o osm procent na 6,5 miliardy
korun. Vyplývá to ze studie Influencer marketing report od agentury WOO, podle
níž plánuje zvýšit rozpočet na spolupráci s influencery v příštím
roce 43 % značek.
Také nová data čtenosti tištěných titulů za roční období, které
končí letošním třetím kvartálem, přinášejí vylepšené výsledky
čtenosti řady deníků. Nejčtenějším deníkem zůstává Blesk,
meziročně si polepšily především deníky Sport, Hospodářské noviny,
Právo a Aha!.