Autor textu MediaGuru
Výstava Národního technického muzea (NTM) a Českého rozhlasu přibližuje
100 let rozhlasové historie. Český rozhlas také ke stému výročí
vydává obrazovou publikaci Rozhlasto.
Národní technické muzeum (NTM) a Český rozhlas připravily výstavu ke 100. výročí od zahájení pravidelného rozhlasového vysílání u nás. Záměrem výstavy „Sto let je jen začátek. Český rozhlas 1923–2023“ je vylíčit 100 let technického i programového vývoje rozhlasu i dnešní roli moderního veřejnoprávního média. Projekt připomíná významné rozhlasové osobnosti a události, program a hudbu v jednotlivých obdobích i překotný vývoj výrobní, přenosové a vysílací techniky. Výstava potrvá od 17. května do 31. prosince 2023.
„Na výstavě je k vidění například jeden z nejstarších sériově vyráběných přijímačů v superheterodynním zapojení vyráběný podle patentu Luciena Lévyho. Technické muzeum tento přístroj v roce 1937 odkoupilo od populárního písničkáře Karla Hašlera. Jako nesporně unikátní vnímáme také přijímač, jenž v roce 1939 do sbírek muzea věnoval osobně inženýr František Křižík,“ řekl Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea.
„Výstava návštěvníky provede historií rozhlasové techniky a prostřednictvím poslechu her, pořadů či koncertů SOČR je také zavede do rozmanité rozhlasové produkce uplynulého století," sdělil René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu.
Výstava ale kromě historie prezentuje i aktuální trendy a vyhlídky konzumace obsahu, způsoby jeho příjmu i distribuce.
„Výstavu jsme koncipovali jako retrospektivní. Plynule na sebe navazující úseky lemované významnými historickými milníky, které máme spojené s českým prostředím, propojují na pomyslné časové ose roky 1923 a 2023. V tomto úseku se odehrává náš příběh, který jsme prostřednictvím bohatých muzejních sbírek sestavili do mozaiky, ve které jsou historické i současné přijímače aranžované způsobem připomínajícím výkladní skříně prvotřídních obchodních domů. Kontrast tomuto způsobu prezentace dodávají robustní konstrukce rozhlasových vysílačů, které jsou po mnoha letech odpočinku v depozitáři sestaveny do původní monumentálnosti a vznešenosti. Propojovacím prvkem obojího jsou pak studiové přístroje – magnetofony, gramofony, mikrofony a samozřejmě nepostradatelné mixážní pulty,“ popsal výstavu René Melkus, autor a kurátor NTM.
Pamětní kousky z fondů Národního technického muzea doplněné výběrem z Českého rozhlasu návštěvníka provedou sedmi obdobími rozhlasové historie. Vystaveny jsou vzácné exponáty se sbírek NTM jako např. nově zrestaurovaný vysílač, typ SFR MD 50 francouzské provenience, spuštěný na počátku roku 1925 v pražských Strašnicích, který rozdával radost prvním posluchačům Československého rozhlasu. Archivní nahrávky Českého rozhlasu se návštěvníkům zhmotní v žánrových posleších pod tzv. audio sprchami – sportovními okamžiky, politickými událostmi, dramatickou tvorbou nebo pohádkami pro děti. Další audia přes QR kód ozvučují dobové fotografie a doprovodné informace a další pořady si lze poslechnout při individuální procházce s vlastními sluchátky a aplikací mujRozhlas. Dvakrát za hodinu se celým prostorem výstavy rozezní rozhlasový obsah pro společný poslech, a ve speciální tmavé místnosti pak imerzivní zvukové aranžmá vystaví svět, kde se návštěvníkům zvuk zviditelní.
Dominantním prvkem sálu se stala datová socha sestavená na základě matematické vizualizace různorodých vztahů v rozhlase. Mezi vizuálními elementy nechybí světelné efekty, videoinstalace nebo výstavní grafika.
Přímo ve výstavě je pro zvídavé i nejmenší návštěvníky přichystán edukační koutek. Výstavu doprovodí program pro veřejnost a pravidelný vzdělávací program pro školy.
Český rozhlas zároveň vydal k 100. výročí svého vzniku knihu s názvem Rozhlasto, která představuje 100 rozhlasových let ve fotografiích, plakátech a dokumentech z bohatých fondů Archivu ČRo. Křest obrazové publikace proběhl na 28. mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy v Praze.
Kniha Rozhlasto, kterou publikovalo vydavatelství Českého rozhlasu Radioservis, zachycuje na 352 stranách spartánské počátky vysílání ve dvacátých letech, zlatou éru rozhlasu v éře první republiky i krvavé boje o rozhlas v letech 1945 a 1968. Zobrazuje také specifickou práci rozhlasových pracovníků za mikrofonem nebo u nahrávacích zřízení a představuje osudy významných rozhlasových osobností, slavných herců a režisérů na dosud neznámých fotografiích. Nezapomíná ani na posledních 30 let veřejnoprávní služby.
Součástí knihy jsou i QR kódy, které po načtení mobilním telefonem umožňují přehrání dobových zvuků spojených s danou fotografií. Publikaci tvoří i několik tematických složek, v nichž čeká na čtenáře odhalení jednoho tajemství.
Knihu doplňuje podcastová série Českého rozhlasu Plus RozhlaSTO, která mapuje historii rozhlasu na základě známých i pozapomenutých momentů, jejichž otisky se dochovaly na zvukových, obrazových nebo listinných materiálech. Dostupná je na webu stanice Plus a na audioportálu mujRozhlas.
-mav-
# Český rozhlas # vysílání # rádio # výročí # 100 let # publikace # výstava # Národní technické muzeum # Rozhlasto
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.