Česko staví stále nové rádiové FM vysílače. Jak dlouho?
DAB+ vysílání se má v Česku v následujících letech sice rozvíjet
vedle původní analogové FM distribuce, z evropských zemí ovšem
přicházejí jasné signály, že tomu tak nemůže být do nekonečna.
Česká rozhlasová digitalizace nebude mít na růžích ustláno. Celoplošnou DAB+ síť vybudoval v uplynulých letech pouze veřejnoprávní rozhlas a komerční vysílatelé se rozhodně nehodlají vzdát po více než třiceti letech analogové FM distribuce. Přeplněné pásmo sice už neumožňuje spouštět vysílače s vysokým nebo alespoň středním výkonem, nicméně „prskavky“, které najdete s určitou mírou nadsázky dnes už prakticky na každém kopci, rostou stále jako houby po dešti.
Svědčí o tom skutečnost, že i v roce 2024 Český telekomunikační úřad (ČTÚ) koordinuje a následně Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) přiděluje nové a nové frekvence, aktuálně většinou s výkonem pouhých 50 Wattů, které v přeplněném pásmu nepřestávají překvapovat. V této situaci pak telekomunikační operátoři, kteří úspěšně vydražili kmitočty pro budoucí DAB+ sítě, věří, že se jim podaří úspěšně nastartovat rozhlasovou digitalizaci. To bez jakékoliv podpory ze strany státu.
Švýcarsko: Částečné vypnutí FM už letos
Udržovat vedle sebe dlouhodobě analogové a digitální pozemní vysílání je ale holý nesmysl. Dobře jsou si toho vědomi ve Švýcarsku. Pro broadcastery znamená paralelní FM a DAB+ vysílání zbytečně vysoké náklady, takže Švýcarsko se rozhodlo k razantnímu kroku. Analogové rádio se za dva roky definitivně vypne, přičemž už na konci letošního roku ho bude na všech svých vysílačích realizovat veřejnoprávní rozhlas SRG. Vše je navíc podpořeno skutečností, že Švýcarsko má v DAB+ všechno, aby tato technologie byla úspěšná.
Jedná se nejen o podporu ze strany státu a dlouhodobou propagaci této technologie, ale zejména penetraci digitálními rádii. Podle posledního průzkumu, který zveřejnil tamní regulátor BAKOM, využívá výhradně analogové FM vysílání už pouhých deset procent populace. Švýcarsko již vysílá DAB+ ve všech klíčových lokalitách a v posledních letech probíhá už pouze dokrývání problematických oblastí. Rozhlasové sítě tu rozhodně nezejí prázdnotou a v neposlední řadě už jsou signálem pokryty také všechny klíčové tunely, o čemž si může Česko nechat pouze zdát.
Německo průběžně vypíná menší FM vysílače
V sousedním Německu v současné době fungují dvě celoplošné rozhlasové sítě a řada regionálních a lokálních programových nabídek po celé zemi. S penetrací přijímačů ještě ale nejsou naši západní sousedé tak daleko, aby pomýšleli na vypínání FM vysílání. Proto není žádným překvapením, že v Bavorsku ani Sasku se k přechodu na DAB+ zatím neodhodlali. Další diskusi by měly obě země otevřít až po roce 2030. Jako rána z čistého nebe tak v červnu přišla zpráva ze Šlesvicka-Holštýnska, která se stane první spolkovou zemí, která skutečně FM vysílání v Německu vypne.
O vypínání FM vysílání si budou jednotlivé spolkové země rozhodovat samy. Šlesvicko-Holštýnsko stanovilo analogový switch-off na období 2025 až 2031, Bavorsko připouští, že by se tak mohlo stát v roce 2035. Přesto v Německu dochází k dlouhodobému omezování analogového vysílání, a to ze strany veřejnoprávních médií. Přibližně již dva roky vypíná méně podstatné FM frekvence Deutschlandradio nebo Bavorský rozhlas. Ke stejnému kroku u téměř čtyř desítek vysílačů přistoupí v příštím roce Mitteldeutscher Rundfunk.
Rakousko bez vypínání FM, ale s bohatou žánrovou nabídkou
Naši jižní sousedé se rozhodli nastartovat rozhlasovou digitalizaci poměrně pozdě, až osm let po Německu. V roce 2019 si mohlo 83 procent populace naladit čtrnáct stanic v prvním celoplošném multiplexu nesoucím označení DAB+ Austria. Rakousko přitom bylo v paradoxní situaci. Ten, kdo tu blokoval rozhlasovou digitalizaci, nebyly komerční stanice, ale veřejnoprávní rozhlas ORF, který se dlouhodobě obával, že podporou této technologie ohrozí své dominantní postavení na trhu a umožní tak uspět dalším značkám, pro které nebylo v FM pásmu místo.
Rakousko prozatím vůbec nejde cestou omezování FM rádia, které si ORF pečlivě střeží, DAB+ je ale alternativou, která nabídne více hudby za málo peněz. Rozhlasová stanice Antenne Vorarlberg už řadu let používá v tomto duchu skvělé marketingové heslo „Mehr Musik! Mehr Vielfalt!", neboli „Více hudby a bohatší výběr!“. A bohatší programové nabídky se skutečně Rakušané letos dočkali. Nejen Antenne Vorarlberg, ale i řada dalších stanic vstoupily 21. června do nově spuštěných sítí po celé zemi. Druhý celoplošný multiplex pak nabídl prostor pro dalších 14 rádií. Komerční broadcasteři vycítili šanci zaútočit na ORF a spustili i své žánrové komerční klony.
Autor textu je zároveň editorem portálu Digitální rádio, který se DAB+ věnuje od roku 2016.
# DAB+ # Rada pro rozhlasové a televizní vysílání # FM # Německo # ORF # VKV # tunel # Rakousko # vysílač # Bavorsko # Sasko # Švýcarsko # Český telekomunikační úřad
Autor textu Lukáš Polák
Mohlo by vás zajímat
Aktualizováno # Aktuality # Audio
Radiodays Europe 2026: Audio se mění v digitální ekosystém
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.