Autor textu MediaGuru
České startupy loni nahlásily investice ve výši 14,6 mld. Kč
České startupy ukazují podle analýzy Rolu výrazné oživení, dominují ale
velké obchody.
České startupy nahlásily v roce 2024 osmdesát investic v celkovém součtu víc než 14,61 miliardy korun. To je meziročně nárůst téměř na trojnásobek. Trhu ale dominovaly velké investice, když tři největší obchody roku tvořily dohromady téměř 60 procent celkového objemu. Vyplývá to z analýzy projektu Rolu.
Všechny tři největší investice si přitom připsali takzvaní jednorožci, tedy startupy s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů. Nejvýznamnější investicí roku se stala finanční injekce do projektu Rohlík zakladatele Tomáše Čupra, který si připsal 3,97 miliardy korun. Startup Mews pak na trhu získal rovnou dvě ze tří nejobjemnějších částek, když si v průběhu roku připsal 2,56 miliardy a 2,25 miliardy korun. Právě uzavřením první ze zmíněných investic se projekt poskytující systémy pro hotely stal zároveň jednorožcem.
„Rok 2024 přinesl oživení trhu, ale startupy se nepřestaly potýkat s problémy předchozího období. Útlum peněz směřujících od investorů je nadále nutí šetřit a držet se takzvané delší runwaye. Tedy doby, kdy musejí počítat s tím, že jim dosavadní finanční prostředky budou stačit. Čísla ukazují na koncentraci kapitálu do menšího počtu velkých transakcí. Ukazují tedy pokračující opatrnost investorů a přesun pozornosti na silnější hráče s globálními ambicemi,“ popisuje Iva Brejlová, která startupy analyzuje.
Zatímco výše financí díky největším obchodům rostla, proti roku 2023 poklesl počet investic z původních 99, a to o pětinu. Tomu, že nyní probíhaly spíše větší obchody, odpovídá i mediánová výše investice, tedy obvyklá hodnota peněz, které startupy získaly. V roce 2023 to bylo 24,3 milionu korun. V roce 2024 částka vzrostla na 27,8 milionu.
V uplynulém roce zároveň jedenáct startupů přešlo do rukou nových majitelů, tedy o jeden víc než předchozí rok. Podle informací z trhu jejich hodnota dosáhla necelých 2,6 miliardy korun. To však představuje pokles z předešlých více než sedmi miliard.
Největším takovým obchodem se v roce 2024 stal prodej Runecastu specializujícího se na software hlídající zranitelnost IT systémů (900 milionů korun) pod křídla společnosti Dynatrace obchodované na americké burze s kořeny v Rakousku.
Významným prodejem se stal loňský přechod společnosti Inventoro, která se soustředí na optimalizaci zásob, do rukou americké společnosti Cin7, který měl přesahovat 500 milionů korun. Českým úspěchem se stal také nákup brněnského startupu Sewio vyrábějícího čipy a software americkou společnosti HID za necelých 500 milionů korun.
Obory s nejvyšší hodnotou investic se staly e-commerce (33,5 procenta trhu) a hospitality (32,9 procenta trhu). Výsledky opět odkazují na největší investice roku. Do čísel se ale významně propsal také fintech (12,6 procenta) a technologie v oblasti zdravotnictví (6,9 procenta).
Rolu je analytická platforma sledující dynamiku českého startupového trhu. Poskytuje analýzy a přehledy. Uvedená analýza vychází z dění na českém startupovém trhu, zahrnuje přitom i startupy českých zakladatelů, jejichž sídlo je v zahraničí. Konkrétní částky pocházejí z informací komunikovaných startupy, ze strany investory, nebo z pohybů v obchodním rejstříku či v zahraničních rejstřících.
-mav-
# investice # Tomáš Čupr # trend # startup # Rohlik Group # Rolu # Mews
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.