Autor textu MediaGuru
České domácnosti se do dekarbonizace nehrnou, bojí se zdražení
Přechod na jiný typ energie skutečně plánuje pouze devět procent
domácností, ukazuje výzkum Knowlimits Group.
Polovina českých domácností topí plynem, uhlím nebo dřevem a dalších 30 % využívá centrální zdroje tepla, které v českém prostředí tvoří převážně teplárny na fosilní paliva. Přechod na jiný typ energie ale plánuje pouze devět procent domácností. Lidé sice pokládají za důležité, abychom přešli z fosilních na méně znečišťující zdroje, zároveň se však obávají, že tento přechod zvýší ceny energií. Vyplývá to z aktuálního průzkumu veřejného mínění české komunikační skupiny Knowlimits Group.
„Snížení emisí budov patří k nejdůležitějším opatřením evropského Green Dealu v boji proti klimatické změně. Asociace podniků topenářské techniky nicméně odhaduje, že v Česku stále funguje až čtvrt milionu kotlů první a druhé emisní třídy, a to navzdory zákazu platnému od 1. září. České domácnosti tedy stojí teprve na začátku této cesty a z jejich aktuálních postojů čteme, že se na ni zatím ani moc vydat nechtějí. Přinejmenším v sektoru domácností tak bude nejspíš u nás dekarbonizace i nadále postupovat velmi pomalu,“ říká Zdeněk Kubena, ředitel výzkumu Knowlimits Group.
Jako hlavní zdroj vytápění využívají domácnosti nejčastěji kotle na zemní plyn (32 %) a dálkové teplo (30 %), méně už pak kotle na pevná paliva (18 %). Mezi zdroji energie pro vaření dominuje elektřina (57 %) před zemním plynem (36 %). V oblasti teplé užitkové vody je nadvláda elektřiny méně dominantní (40 %), a to hlavně kvůli značnému podílu centrálního ohřevu (32 %). Pouze 9 % domácností přitom plánuje změnu typu energie pro topení, vaření nebo ohřev vody. Mezi preferovanými novými zdroji figurují v přibližně rovnocenném zastoupení fotovoltaika, plyn, elektřina, ekologický kotel na pevná paliva a tepelná čerpadla.
Při výběru dodavatele energií je pro spotřebitele klíčovým faktorem cena, dále její fixace, jasné smluvní podmínky a historie dodavatelské společnosti. Původ zdroje energie či aktivity dodavatele v oblasti ochrany životního prostředí naopak nehrají tak zásadní roli.
Z dotazování dále vyplynulo, že pro téměř polovinu lidí je přechod z fosilních na alternativní zdroje energie středně důležitý, pro třetinu pak životně důležitý. Dvě třetiny se však domnívají, že v důsledku transformace dojde ke zdražení energií (z toho většina očekává neúměrný nárůst cen). Jen 24 % lidí pak projevilo ochotu si za odběr zelené energie skutečně připlatit.
Průzkum také potvrdil dlouhodobou českou podporu jaderné energie a energetické soběstačnosti. Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že jádro by mělo být považováno za čistý zdroj. Pro více než 40 % reprezentuje nejvhodnější náhradu za fosilní paliva. Podle naprosté většiny respondentů (83 %) by stát měl být plně soběstačný ve výrobě elektřiny.
O výzkumu
Výzkum komunikační skupiny Knowlimits Group proběhl letos na jaře. Na vzorku 1049 osob ve věku 15-69 reprezentativní na českou populaci dle pohlaví, věku, nejvyššího dosaženého vzdělání, velikosti místa bydliště a kraje. Sběr dat proběhl formou dotazování na internetovém panelu respondentů (metodou CAWI).
-mav-
# výzkum # Knowlimits Group # udržitelnost # klimatická změna # energie
Mohlo by vás zajímat
Young Lions pro Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Prazdroj
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.