Autor textu MediaGuru
V českém prostředí se podle mezinárodní předlohy uskutečnil výzkum
zaměřený na efektivitu reklamy na různých obrazovkách.
Závěry studie Track the Success, která dokládá efektivitu reklamních sdělení na velké televizní obrazovce, byly potvrzeny i na českém trhu. Výzkum, který si zadala Asociace komerčních televizí (AKTV) u berlínské agentury EyeSquare, potvrdil obdobné výsledky, jakých vnímání reklamních sdělení na různých obrazovkách a platformách dosahuje i v německy mluvících zemích. Výsledky studie realizované v českém prostředí byly poprvé představeny na úterní konferenci AKTV Screenvoice Talks.
V roce 2020 uskutečnila agentura studii Not all Reach is Equal, ve které odpovídá výzkumnice Karen Nelson-Field na otázku, jak funguje videoreklama v TV a videu na vyžádání tvořeného vysílateli (BVOD – broadcasting video on demand) ve srovnání s platformami YouTube a Facebook. Na tu o rok později navázala zmíněná studie Track the Success, která sledovala faktory ovlivňující příjem reklamních sdělení na uvedených platformách v Německu, Švýcarsku a v Rakousku a sledovala, jak se identické reklamy na těchto platformách chovají. Zjistila přitom, že audiovizuální reklama dosahuje lepších výsledků na TV a BVOD než na YouTube a především než na Facebooku.
Právě výzkum Track the Success realizovala EyeSquare i v českém prostředí. Uskutečnil se letos v říjnu pomocí etnografické studie 50 respondentů (vzorek reprezentativní podle pohlaví a věku), kteří byli stejně jako v původní studii zkoumáni přímo v prostředí jejich obývacího pokoje. Tím výzkumníci dosáhli toho, že výzkum probíhal v reálnějším prostředí než v podmínkách výzkumné laboratoře. Měřily se tři oblasti: postoje, pozornost a reakce. Postoje se zjišťovaly pomocí online dotazníku tak, aby dokázaly odpovědět na otázky spjaté s budováním povědomí, pamětí a asociacemi. Zkoumání pozornosti mělo přinést odpovědi na to, jakému obsahu a jakým reklamám věnují respondenti pozornost a na jakých kanálech. Zjišťovala se pomocí kamery umístěné na obrazovce, aby zaznamenala vizuální pozornost. Reakce, které nabízený obsah vyvolaly, byly zaznamenány pomocí filmování tváří a rozpoznávání výrazů. Sledovaly se platformy TV, BVOD, YouTube a Facebook, přičemž celkem bylo vyhodnoceno 250 reklamních kontaktů. Obdobně jako v originální studii se identické reklamy (kreativy) zobrazovaly na zmíněných platformách.
Podpořené vybavení reklamy je ze sledovaných platforem v Česku nejvyšší v případě, že je reklama sledována na televizní obrazovce (80 %) a z BVOD (78 %), následované Youtube (62 %) a Facebookem (51 %). Také spontánní vybavenost reklamy je nejvyšší v televizi (63 %) a BVOD (52 %). Obě zmíněné mají také nejvyšší šance z pohledu vnímání reklamy, což souvisí s viditelností reklamy, pozorností věnované obrazovce a velikosti zobrazení reklamy.
Zdroj: Track the Success CZ Edition, EyeSquare, AKTV
-mav-
# výzkum # TV # reklama # Facebook # YouTube # VOD # AKTV # BVOD # Screenforce # Track the Success
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.