Autor textu MediaGuru
Každá z třinácti chystaných epizod nového seriálu České televize
Oktopus přinese jeden odložený případ těsně před promlčením.
Česká televize natáčí nový detektivní seriál Oktopus v režii a podle scénáře Jana Pachla. Štáb se poprvé sešel v průběhu letních prázdnin, poslední klapka padne v únoru příštího roku. V hlavních rolích se představí Miroslav Krobot, Marika Šoposká, Kryštof Hádek a Zuzana Stivínová. Každá z třinácti chystaných epizod přinese jeden odložený případ těsně před promlčením. Na námětu se vedle Jana Pachla podílel i Josef Viewegh.
„Oktopus bude trochu jiný seriál. Je totiž založený výhradně na odložených případech. Detektivové nevyšetřují aktuální vraždy. A to i mě baví, protože vynecháváme obvyklé prvotní výslechy všech podezřelých. Ty už kdysi proběhly a my se v příběhu jednotlivých dílů můžeme víc věnovat psychologii postav. Pro mě tedy něco nového,“ uvedl Jan Pachl. Jeho režijní rukopis znají diváci České televize například ze seriálů Cirkus Bukowsky nebo Rapl.
Děj nového seriálu se odehrává v kulisách pražské kriminální policie, pod jejímž patronátem vznikl speciální útvar Oktopus (Oddělení kontroly termínově ohrožených případů útvaru S). Oddělení je týmem jednoho muže, kapitána Dítěte (Miroslav Krobot), případů s expirační dobou dvaceti let má víc než dost, a tak je mu přidělena posila – mladá policistka Fáberová (Marika Šoposká).
Postavu kapitána Dítěte nejvýrazněji charakterizuje pověst velkého bouřliváka v soukromém životě. „A to se právě tak úplně neslučuje s jeho služebními povinnostmi a dodržováním všemožných předpisů. S tím má trochu problémy. Jinak je to analytický mozek, který se vždy při vyšetřování nějak uplatní,“ popisuje svou roli herec Miroslav Krobot.
Pro záběry zázemí sídla pražské policie a útvaru Oktopus zvolili filmaři Emauzský areál u Karlova náměstí, v němž sídlí Institut plánování rozvoje hlavního města Prahy. V průběhu několikaměsíčního natáčení ovšem štáb využije celou řadu lokací napříč republikou.
-mav-
# TV # ČT # seriál # program # natáčení # detektivka # Jan Pachl # Josef Viewegh
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.