Autor textu MediaGuru
Čeští spotřebitelé při nákupu oblečení rozhodují především podle
ceny, kvality a vzhledu. Ekologické a etické aspekty výroby zůstávají na
okraji jejich zájmu, přestože většina lidí deklaruje podporu
odpovědnějšímu přístupu k módě. Vyplývá to z nového výzkumu STEM,
podle kterého více než pětina Čechů nakupuje také na platformách
s ultra rychlou módou, jako jsou SHEIN nebo Temu.
Češi při nákupu oblečení upřednostňují především cenu a dostupnost. Podle reprezentativního výzkumu STEM z dubna letošního roku nakupuje 51 % veřejnosti nejčastěji v módních řetězcích a jejich e-shopech. Další oblíbenou volbou jsou obchody s levnou módou, sportovní prodejny nebo nabídka supermarketů.
Přestože veřejnost často deklaruje zájem o odpovědnější spotřebu, skutečné nákupní chování tomu podle výzkumu neodpovídá. Pro 81 % lidí je při výběru oblečení rozhodující cena, důležitý je také vzhled, kvalita, materiál a funkčnost. Naopak ekologické aspekty výroby označila za klíčové pouze 3 % respondentů a etické podmínky výroby jen 2 %.
Výzkum zároveň ukázal, že 22 % Čechů nakupuje na platformách s ultra rychlou módou, jako jsou Shein nebo Temu. Téměř polovina veřejnosti přitom předpokládá, že se v oblečení z těchto e-shopů mohou vyskytovat zdraví škodlivé látky v míře překračující povolené limity. Rizika si více uvědomují mladší a vysokoškolsky vzdělaní lidé.
Oblečení Češi nakupují spíše příležitostně. Více než polovina respondentů uvedla, že pořizuje nové kusy alespoň jednou za půl roku, zatímco čtvrtina nakupuje jednou či dvakrát měsíčně. Častější nákupy jsou typické zejména pro mladé lidi ve věku 18 až 29 let.
Více než polovina populace podle svých slov pořizuje výhradně nové oblečení. Přibližně dvě pětiny lidí kombinují nákup nového a použitého oblečení, zatímco pouze 4 % nakupují výhradně z druhé ruky. Výzkumníci upozorňují, že oproti situaci před čtyřmi lety došlo k mírnému posunu ve prospěch nákupu nového zboží.
Pokud lidé second handy nevyužívají, nejčastěji uvádějí hygienické důvody. Více než polovině odpůrců nákupů z druhé ruky vadí, že oblečení již někdo nosil. Část respondentů zároveň vnímá tento způsob nakupování spíše jako řešení pro lidi s nižšími příjmy než jako projev udržitelného chování.
Nejčastějším impulzem k nákupu oblečení je konkrétní potřeba, kterou zmínilo 78 % respondentů. Významnou roli hrají také sezónní slevy a výprodeje. Ženy a mladší lidé častěji přiznávají i spontánní nákupy nebo pořizování oblečení pro zlepšení nálady.
Podle STEM se postoje veřejnosti k udržitelnosti a skutečné nákupní chování často rozcházejí. Lidé sice souhlasí s tím, že nesou odpovědnost nejen za nákup oblečení, ale i za jeho další využití či likvidaci, při samotném výběru však dávají přednost praktickým kritériím. Výzkum zároveň ukázal, že povědomí o konkrétních nástrojích udržitelné módy, jako je cirkulární ekonomika nebo digitální pas výrobku, zůstává mezi českou veřejností nízké.
Analytici ale upozorňují, že část udržitelných principů Češi dodržují i bez toho, aby je tak sami označovali. Oblečení běžně nosí několik sezon a využívají ho do doby, než přestane sloužit.
Výzkum analytického ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru
obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 22. – 30. dubna
2026. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky
odpovědělo 1 315 respondentů prostřednictvím online dotazování (CAWI).
# móda # výzkum # nákup # cena # oblečení # STEM
Autor textu MediaGuru
Zadavatelé považují AI nástroje za dostupné a největší přínos vidí
v jejich využití pro konkrétní marketingové úkoly. Výzkum AKA a ResSolution Group ale zároveň ukazuje, že s rostoucí automatizací se znovu
otevírá otázka hodnoty agenturní práce, zaznělo na prvním dni konference
Brand Management.
Lego otevře 22. října nový Lego Store Praha Centrum v ulici Na Příkopě.
Otevření bude předcházet několik týdnů trvající městská hra, v níž
budou rodiny hledat ambasadory projektu s modely pražských památek
z kostek Lego.
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.