Autor textu MediaGuru
Za dárky na internetu plánují Češi utratit víc než v kamenných
obchodech, většinou do 10 tisíc korun, ukazuje průzkum APEK.
Vánoce se blíží a vánoční nákupní horečka pomalu začíná. Významná část dárků se přitom prodá v online prostředí. Jak ukazuje výzkum Asociace pro elektronickou komerci (APEK), na internetu nakoupí alespoň část dárků 80 % jeho uživatelů. Téměř polovina z nich plánuje objednávat vybrané zboží již ve druhé půlce listopadu.
„Z našich výzkumů víme, že ve druhé polovině listopadu chce objednávat dárky nejvíce zákazníků, a to přes 42 %. Souvisí to jak s klidným dodáním balíčků v předstihu, tak i se slevovými akcemi spojenými obvykle pod značku Black Friday,“ vysvětluje výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.
Na internetu nejčastěji Češi plánují utratit v rozmezí dvou až pěti tisíc korun. Takto označila svůj rozpočet přibližně třetina online spotřebitelů. Jen o něco méně, konkrétně 21 % zákazníků, si připravilo na objednávky z e-shopů od 5 do 10 tisíc korun. „Z praxe víme, že finální útrata se většinou pohybuje u horní hranice rozpočtu nebo nad ní,“ říká Vetyška a nabízí srovnání plány na nákupy v kamenných obchodech: „V klasických obchodech spotřebitelé nejčastěji plánují kupovat spíše levnější zboží. Nejvíce v celkovém rozsahu 1 až 2 tisíce, které se chystá utratit 30 % z nich. To ukazuje na větší chuť pořizovat dražší zboží online,“ doplňuje Vetyška. Jedná se přitom o poměr u spotřebitelů, kteří internet obecně používají.
Data od obchodníků naznačují, že po dvou letech poklesu se česká e-commerce vrací k růstu. Ten by se měl pohybovat ve vyšších jednotkách procent. Ve vztahu k vánočnímu rozpočtu přitom tři čtvrtiny spotřebitelů uvedlo, že rozpočet na dárky plánují v obdobné výši jako vloni. „Víme, že plány se často v tomto směru od reality liší. Z našich informací vnímáme, že letošní vánoční prodeje by měly potvrdit celoroční trend růstu ve srovnání s rokem 2023,“ komentuje Jan Vetyška.
APEK se ve svých čtvrtletních výzkumech také zajímá o to, jak domácnosti vnímají svou ekonomickou situaci. Ve všech třech uplynulých obdobích byly přitom výsledky obdobné. „Ve třetím kvartálu vnímalo aktuální stav velmi dobře 7 % online spotřebitelů, dobře 36 % a středně 44 %. Jako špatnou nebo velmi špatnou označilo svou ekonomickou situaci 13 % respondentů. Oproti prvním dvěma obdobím se jedná o rozdíly maximálně v jednotkách procent, a to nám potvrzuje, že situace je stabilní. I na základě toho očekáváme, že vánoční prodeje budou potvrzovat meziroční růst, který vidíme po celý letošní rok,“ uzavírá Vetyška.
Vánoční výzkum byl pro Asociaci pro elektronickou komerci (APEK) realizován prostřednictvím internetového sběru (CAWI) agenturou Nielsen ve spolupráci s agenturou ResSolution na vzorku 1320 respondentů, 1051 po screenu.
-stk-
# e-shop # APEK # e-commerce # Nielsen # průzkum # rozpočet # Vánoce # vánoční nákupy # dárky # Ressolution
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.