Autor textu MediaGuru
Výzkumná agentura MNForce zkoumala, jak Češi a Slováci vnímají kvalitu
života v jednotlivých dekádách za posledních 100 let.
Výsledky výzkumu MNForce ukazují rozdíly mezi Českem a Slovenskem, zejména pokud jde o období před a po pádu komunismu.
Češi jsou obecně nostalgičtí, když hodnotí kvalitu života v minulosti, konkrétně od 70. let do nedávna (2019). Zejména pro roky 1990 až 2019 převládá názor, že život byl tehdy lepší než dnes. I 70. a 80. léta hodnotí Češi spíš pozitivně, když třetina (70. léta) a 38 % (80. léta) si myslí, že tehdy byl život lepší než dnes. Na druhou stranu ale se změnou režimu na přelomu 80. a 90. let přibývá těch, kteří mají současnou dobu za lepší než minulost před rokem 1990 (cca třetina). Devadesátky (1990-1999) pak Češi nejvíce hodnotí jako období, kdy se žilo lépe než dnes (45 %).
„Popularitu 80. i 70. let mají na svědomí zejména lidé, kterým je přes 50 let a prožili v této době své dětství a mládí,“ vysvětluje analytik agentury Rudolf Dymák.
Na Slovensku je situace odlišná. Pád komunismu zde nepředstavuje tak výrazný zlom ve vnímání kvality života jako v Česku. Nostalgie po dobách minulých trvá o desetiletí dál do minulosti, až do 60. let. A konkrétně osmdesátá léta jsou dokonce dekádou, kdy nejvíce respondentů uvedlo, že se tehdy lidem žilo lépe než dnes. Pouze 19 % Slováků si myslí, že se nyní žije lépe než v 80. letech, zatímco v Česku je to 31 %. Na Slovensku jsou 80. léta na rozdíl od Česka totiž populárnější i mezi čtyřicátníky.
Hodnocení kvality života je nejhorší během druhé světové války. Tato dekáda je jednoznačně vnímána jako nejhorší období posledních 100 let, což potvrzují výsledky z obou zemí. I zde jsou ale vidět rozdíly dané odlišnou válečnou historií obou zemí. Podle 43 % Čechů se dnes lidem žije lépe než ve 40. letech, ale na slovenské straně si to myslí pouze 34 % a 11 % se dokonce domnívá, že 40. léta byla lepší než současnost. V Česku je to pouze 7 %.
Průzkum provedla agentura MNForce metodou online dotazníkového šetření (CAWI) na reprezentativním vzorku 1000 + 1000 respondentů starších 18 let v Česku a na Slovensku v červnu 2024.
-mav-
# výzkum # hodnocení # Slovensko # Česko # životní styl # nostalgie # MNForce # kvalita života # 80. léta
Autor textu MediaGuru
Zadavatelé považují AI nástroje za dostupné a největší přínos vidí
v jejich využití pro konkrétní marketingové úkoly. Výzkum AKA a ResSolution Group ale zároveň ukazuje, že s rostoucí automatizací se znovu
otevírá otázka hodnoty agenturní práce, zaznělo na prvním dni konference
Brand Management.
Polovina dospělých Čechů tráví ve volném čase na digitálních
zařízeních jednu až tři hodiny denně, další čtvrtina tři až pět
hodin. Přesto se téměř dvě třetiny lidí někdy vědomě pokusily svůj
čas s technologiemi omezit a většina tuto zkušenost hodnotí pozitivně,
vyplývá z nového průzkumu agentury Stem/Mark.
Sociální sítě ovlivňují nákupní rozhodování rodin. Podle průzkumu
MNForce si 70,8 % rodičů všimlo, že jejich dítě chtělo produkt nebo
značku poté, co je vidělo na sociálních sítích. Přestože 65 % rodičů
dětskou reklamu vnímá negativně, 88 % z nich podobnému přání alespoň
jednou vyhovělo.