Autor textu MediaGuru
Češi mění streamovací služby nejčastěji v regionu, nejvíc i stahují
Češi často mění předplatné streamingových služeb a platí méně než
uživatelé v jiných zemích střední a východní Evropy, vyplývá ze
studie WPP Media.
Podle nejnovější studie VideoTrack CEE od WPP Media je streamovací trh ve střední a východní Evropě dynamickým prostředím, kde se globální trendy mísí s lokálními specifiky. Netflix zůstává dominantní značkou, ale každá země má svá vlastní specifika a Česko se od ostatních v některých ohledech odlišuje.
Studie ukazuje, že streamovací služby využívá ve sledovaných zemích střední a východní Evropy (Polsko, Česko, Maďarsko Rumunsko) většina online uživatelů. Nejvíce v Polsku (90 %) a v Maďarsku (80 %). V Česku je to 72 %. Zároveň je na českém trhu nejvyšší podíl tzv. „streaming jumperů“, tedy diváků, kteří předplatné mezi různými platformami často mění nebo ho využívají krátkodobě. To se projevuje i v tom, že ze sledovaných zemí má Česko nejnižší podíl „dlouhodobých" předplatitelů.
Až třetina českých online diváků (33 %) stále stahuje filmy a seriály z internetu, zatímco například v Polsku je to jen 9 %. Tato vyšší míra pirátství koreluje s nižší ochotou Čechů za videoobsah platit, když Česko má nejnižší podíl platících SVOD uživatelů v celém regionu.
Lineární televize v regionu zaznamenává pokles. Za posledních pět let se sledovanost mezi všemi diváky (4+) snížila: v Česku, Polsku a Rumunsku o 12–14 % a v Maďarsku o 6 %. U mladých ve věku 15–24 let je propad ještě výraznější, když sledovanost lineární TV klesla zde klesla za deset let až o polovinu.
Přesto však ve střední a východní Evropě nedochází k masovému odpojování od placené televize. Podíl domácností s placenou televizí zůstává vysoký. V Rumunsku a v Maďarsku je to 90 %, v Polsku 75 %. Navíc se v některých zemích rozvíjí model spolupráce mezi operátory a streamovacími službami: například v Rumunsku si až 37 % SVOD zákazníků pořizuje předplatné prostřednictvím operátora. Tento model nákupu je oblíbený zejména u tzv. stříbrné generace, tedy lidí starších 55 let. Pro ně placená televize často představuje vstupní bránu do světa streamingu. Významnou roli při distribuci předplatného hrají ve všech sledovaných trzích také telekomunikační společnosti.
Na všech trzích rychle roste význam chytrých televizí. Podíl aktivních uživatelů chytrých televizí, kteří sledují streamovací aplikace přímo na TV obrazovce, se mezi online diváky ve střední a východní Evropě pohybuje od 52 % v Česku do 61 % v Rumunsku. Televizní obrazovka už dávno není jen nejčastěji používaným zařízením pro sledování filmů a seriálů online, ale stala se také nejoblíbenějším zařízením napříč všemi věkovými skupinami. V žebříčcích nejoblíbenějších aplikací Smart TV dominují Netflix a YouTube.
Nejoblíbenější streamovací platformou je ve sledovaných zemích Netflix. V Česku se ale prosazuje i lokální služba Voyo (dnes Oneplay), která je zde druhá nejoblíbenější. Do žebříčku nejoblíbenějších se také celkově řadí HBO Max a Disney+. V Polsku je oblíbená služba Prime Video.
O studii VideoTrack CEE
Výzkum VideoTrack realizovala WPP Media v březnu, květnu a červnu 2025 na trzích v Polsku, Česku, Maďarsku a Rumunsku, a to na vzorku celkem 6000 uživatelů internetu sledujících videoobsah. VideoTrack CEE je regionální edicí výzkumu streamovacích služeb, který Wavemaker a WPP Media (dříve GroupM) realizují v Polsku téměř deset let. WPP Media zkoumá internetové diváky, tedy osoby sledující filmy, seriály a další dlouhý (profesionální) videoobsah online.
-mav-
# výzkum # streaming # Netflix # studie # VOD # SVOD # Voyo # CEE # srovnání # Oneplay # WPP Media # Video Track
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Česko hraje ruskou ruletu s nezávislou žurnalistikou, myslí si Larsson
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.