Češi chtějí žít déle a zdravěji, většina ale zůstává jen u plánů

Touha po dlouhém a zdravém životě je mezi Čechy silná, realita jejich každodenního chování tomu však často neodpovídá. Vyplývá to z nové studie agentury ResSolution Group, která mapovala přístup veřejnosti k takzvané dlouhověkosti neboli „longevity“.

Samotný pojem přitom zůstává pro většinu populace neznámý – více než tři čtvrtiny Čechů o něm podle výzkumu nikdy neslyšely. To ale neznamená, že by o své zdraví nejevili zájem. Naopak, téměř tři čtvrtiny lidí se snaží zlepšit svůj životní styl, ať už jde o stravu, pohyb nebo denní režim.

Hlavní motivací je podle dat snaha zůstat co nejdéle zdravý a aktivní, což uvádí 49 procent respondentů. Další chtějí být soběstační (38 procent) nebo si užívat života co nejdéle (34 procent). Stejně silným motivem je i psychická odolnost.

Snahu o změnu ale často brzdí praktické překážky. Třetina respondentů uvádí nedostatek času, více než čtvrtina pak finanční náročnost nebo nedostatek energie. „Zájem o zdravý životní styl je zřejmý, lidem ale často chybí systém a podpora, aby u změn vydrželi,“ shrnuje studie.

Rozpor mezi deklarovanými cíli a skutečným chováním je patrný i v konkrétních návycích. Pouze 12 procent Čechů přistupuje ke svému dlouhodobému zdraví systematicky. Téměř polovina spoléhá na nahodilé kroky a čtyři z deseti se tématu nevěnují vůbec.

Češi přitom dobře vědí, co jejich zdraví ovlivňuje nejvíce. Nejčastěji zmiňují pohyb (52 procent), kvalitní stravu (44 procent) a spánek (35 procent). Právě tyto oblasti zároveň označují za klíčové pro budoucí kvalitu života.

Problémem tak není nedostatek informací, ale spíše schopnost proměnit znalosti v dlouhodobé návyky. Studie proto upozorňuje na prostor pro větší zapojení odborníků, zdravotnických služeb i komerčních značek, které mohou lidem pomoci vytvořit udržitelný režim.

Výzkum „Longevity: Česká cesta za dlouhověkostí“ vycházel z dotazování 1500 respondentů a doplnily jej i hloubkové rozhovory.