Autor textu MediaGuru
Nákupní chování Čechů se v důsledku krize mění. Ve svých nákupech
budou opatrnější, postiženy budou služby a stravování mimo domov.
Češi se po uvolňování opatření postupně začínají navracet k původnímu způsobu života před krizí, obavy však u části populace přetrvávají, změn doznává i nákupní chování. Vyplývá to z výzkumu „Shopper In Change“, realizovaný agenturou Incomind.
V hlavním období krize nejvýrazněji poklesly nákupy odívání, obuvi a sportovního zboží. Online byl částečným substitutem obvyklých nákupních míst u všech sledovaných oblastí. Hlavním profitujícím ovšem byly (s výjimkou segmentu módy) prodejny, které zůstaly otevřené, tedy hypermarkety a menší formáty prodejen (supermarkety apod.). Lidé začali své nákupy více plánovat a snažili se omezit a zefektivnit své návštěvy obchodů, což se projevilo nižší frekvencí nákupů, zato větší nákupním košíkem. Nákupy navíc probíhaly v méně exponovné časy.. Část nákupů byla odložena, část přešla na online platformy, k realizaci jiných vůbec nedošlo.
„Aktuální míra obav se oproti situaci v březnu výrazně snížila a u populace pomalu začíná převládat optimismus, nicméně více než čtvrtina populace má stále značné obavy,“ poznamenává Tomáš Drtina, ředitel společnosti Incomind. Co se týká ekonomického výhledu, přibližně 3/4 populace nepředpokládají, že by se měly v příštích měsících snižovat jejich příjmy. Pouze čtvrtina ovšem nehodlá měnit svůj objem výdajů, zatímco polovina bude ve svém utrácení opatrnější. Čtvrtina domácností očekává pokles příjmů a odpovídajícím způsobem zřejmě sníží i své výdaje.
Po skončení krize tak dojde u části Čechů k poklesu výdajů, nicméně maloobchod tím nebude tak postižen jako služby a stravování mimo domov – tyto sektory budou ohroženy nejvíce. Naopak k minimální celkové změně dojde u potravin. U nepotravinářských kategorií se předpokládaný mírný pokles bude lišit podle jednotlivých kategorií zboží.
Hlavním zdrojem úspor má být pokles objemu či rozsahu zakoupeného zboží či služeb – nejpatrnější to bude u výdajů na zábavu, nejméně výrazné u nákupů rychloobrátkového zboží. Další případné úspory budou domácnosti generovat prostřednictvím nákupů levnějších značek či snížením požadavků na parametry zakoupeného zboží / služeb. Častěji se to projeví u zboží denní potřeby a potřeb do domácnosti či změnou nákupního místa ve prospěch levnějšího.
Velká část výzkumu se týkala nákupních center. Naprostá většina Čechů předpokládá, že po zklidnění situace se podíl center na jejich výdajích příliš nebude lišit od situace před krizí. Přesto však lze očekávat jisté dopady na frekvenci návštěv i objemu útrat. Někteří Češi si určité své návyky osvojené v době krize oblíbili a plánují u efektivnějších a cílených nákupů zůstat, u dalších budou hrát roli ekonomické důvody či větší opatrnost při utrácení. Zejména u starších osob také stále hrají roli obavy z návštěvy míst s vysokou koncentrací lidí. Obchodníci i nákupní centra si to ovšem dobře uvědomují a snaží se jít zákazníkům naproti. „Zákazníci například velmi oceňují péči, kterou centra věnují hygienickým opatřením,“ dodává Tomáš Drtina.
Průzkum „Shopper in Change“ proběhl metodou CAWI ve dnech 5. až 8. června na 1000 respondentech z řad internetové populace.
-stk-
# výzkum # research # Incomind # koronavirus # nákupní chování # Tomáš Drtina # úspory
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.