Češi budou o svých nákupech víc přemýšlet

Češi se po uvolňování opatření postupně začínají navracet k původnímu způsobu života před krizí, obavy však u části populace přetrvávají, změn doznává i nákupní chování. Vyplývá to z výzkumu „Shopper In Change“, realizovaný agenturou Incomind. 

V hlavním období krize nejvýrazněji poklesly nákupy odívání, obuvi a sportovního zboží. Online byl částečným substitutem obvyklých nákupních míst u všech sledovaných oblastí. Hlavním profitujícím ovšem byly (s výjimkou segmentu módy) prodejny, které zůstaly otevřené, tedy hypermarkety a menší formáty prodejen (supermarkety apod.). Lidé začali své nákupy více plánovat a snažili se omezit a zefektivnit své návštěvy obchodů, což se projevilo nižší frekvencí nákupů, zato větší nákupním košíkem. Nákupy navíc probíhaly v méně exponovné časy.. Část nákupů byla odložena, část přešla na online platformy, k realizaci jiných vůbec nedošlo.

„Aktuální míra obav se oproti situaci v březnu výrazně snížila a u populace pomalu začíná převládat optimismus, nicméně více než čtvrtina populace má stále značné obavy,“ poznamenává Tomáš Drtina, ředitel společnosti Incomind. Co se týká ekonomického výhledu, přibližně 3/4 populace nepředpokládají, že by se měly v příštích měsících snižovat jejich příjmy. Pouze čtvrtina ovšem nehodlá měnit svůj objem výdajů, zatímco polovina bude ve svém utrácení opatrnější. Čtvrtina domácností očekává pokles příjmů a odpovídajícím způsobem zřejmě sníží i své výdaje. 

Po skončení krize tak dojde u části Čechů k poklesu výdajů, nicméně maloobchod tím nebude tak postižen jako služby a stravování mimo domov – tyto sektory budou ohroženy nejvíce.  Naopak k minimální celkové změně dojde u potravin. U nepotravinářských kategorií se předpokládaný mírný pokles bude lišit podle jednotlivých kategorií zboží.  

Hlavním zdrojem úspor má být pokles objemu či rozsahu zakoupeného zboží či služeb – nejpatrnější to bude u výdajů na zábavu, nejméně výrazné u nákupů rychloobrátkového zboží. Další případné úspory budou domácnosti generovat prostřednictvím nákupů levnějších značek či snížením požadavků na parametry zakoupeného zboží / služeb. Častěji se to projeví u zboží denní potřeby a potřeb do domácnosti či změnou nákupního místa ve prospěch levnějšího.

Velká část výzkumu se týkala nákupních center. Naprostá většina Čechů předpokládá, že po zklidnění situace se podíl center na jejich výdajích příliš nebude lišit od situace před krizí. Přesto však lze očekávat jisté dopady na frekvenci návštěv i objemu útrat. Někteří Češi si určité své návyky osvojené v době krize oblíbili a plánují u efektivnějších a cílených nákupů zůstat, u dalších budou hrát roli ekonomické důvody či větší opatrnost při utrácení. Zejména u starších osob také stále hrají roli obavy z návštěvy míst s vysokou koncentrací lidí. Obchodníci i nákupní centra si to ovšem dobře uvědomují a snaží se jít zákazníkům naproti. „Zákazníci například velmi oceňují péči, kterou centra věnují hygienickým opatřením,“ dodává Tomáš Drtina.

Průzkum „Shopper in Change“ proběhl metodou CAWI ve dnech 5. až 8. června na 1000 respondentech z řad internetové populace.

-stk-