Autor textu MediaGuru
Samoobslužné pokladny vnímají čeští spotřebitelé pozitivně, reálně
ale u nich stále vítězí klasické pokladny s obsluhou.
Samoobslužné pokladny jsou v dnešní době součástí téměř každého supermarketu či hypermarketu. Tři čtvrtiny českých spotřebitelů starších 18 let je vnímají pozitivně, nejvíce jim fandí lidé ve věku 18 až 29 let. Vyplývá to z průzkumu agentury Stem/Mark.
Nejvíce příznivců mají samoobslužné pokladny mezi mladšími ročníky. Ač s rostoucím věkem míra nadšení klesá, přesto je vnímá pozitivně i nadpoloviční většina lidí nad 60 let.
Nejčastěji samoobslužné pokladny využívají lidé ve věku 18–29 let. S postupně se zvyšujícím věkem lidé častěji preferují pokladnu s prodavačem/kou. Pětinu lidí nad 60 let totiž nutnost použít samoobslužnou pokladnu stresuje. Často je to z toho důvodu, že ji neumí ovládat.
Lidé se však často rozhodují podle situace. Pokladnu si vybírají podle velikosti nákupu, délky fronty a s tím spojenou úsporu času. Samoobslužnou pokladnu lidé volí v případě, že je u ní menší fronta, mají menší nákup a dá se předpokládat, že odbavení proběhne rychleji. Navíc se ukázalo, že lidé ve věku 18–29 let nakupují oproti lidem ve věku 60+ let častěji každý den/téměř denně, zatímco starší věková skupina častěji upřednostňuje nákup jednou za týden. „Tím, že mladí lidé chodí častěji nakupovat každý den/téměř denně, kupují toho většinou méně, a proto častěji volí samoobslužnou pokladnu,“ komentuje Zuzana Rabochová z agentury Stem/Mark.
Při výběru pokladny záleží zároveň i na konkrétním typu zboží. V případě, že je obsahem nákupu převážně zboží bez čárového kódu, volí zákazníci spíše pokladnu s prodavačem/kou než samoobslužnou pokladnu.
Více než polovina dotázaných souhlasí s výrokem, že „samoobslužné pokladny často hlásí chybu a je třeba čekat na pomoc obsluhy“, takže při velkém nákupu je větší šance delších prodlev, a je proto taktičtější využít pokladnu s obsluhou. Důležitým faktorem při výběru pokladny je i lidský kontakt, kvůli kterému lidé často dají přednost pokladně s obsluhou. Jedná se častěji o muže a nakupující ve věku nad 45 let. Mladší lidé a ženy naopak preferují samoobslužné pokladny mimo jiné právě kvůli tomu, že se kontaktu s člověkem chtějí vyhnout.
Pětině lidí starších 60 let vadí to, že při použití samoobslužné pokladny dělají práci za pokladní/ho a obchod tak šetří na jejich úkor. „Z toho důvodu by lidé ocenili, kdyby obchodní řetězce odměnily zákazníky, kteří se rozhodnou samoobslužnou pokladnu použít. To buď formou snížením ceny zboží, nebo přičtením extra bodů na zákaznickou kartu,“ dodává Rabochová.
Nejčastěji využívají lidé samoobslužné poklady v řetězcích Tesco a Globus. Nejméně naopak v Penny, kde se oproti ostatním obchodům začaly objevovat poměrně nedávno.
V současnosti mají zákazníci u některých řetězců možnost platit i pomoci tzv. scanu. S tím se setkaly dvě třetiny dotázaných, nicméně ji využila jen pětina. Důvodem je často malý nákup, kdy se scan nevyplatí (zmiňují zejména mladí do 29 let), nebo lidé tento přístroj neumějí používat. Opět zazněly i názory, že tento způsob nakupování jen přidělává starosti a scanování zboží je práce pokladní/ho. Otázkou je i četnost výskytu tohoto zařízení v obchodech.
„Celkově můžeme konstatovat, že Češi se na inovace v podobě samoobslužných pokladen a podobně dívají pozitivně, vítají možnost urychlení nákupu a trochu očekávají, že technické nedostatky, které se objevují, budou dořešeny. Pro řadu nakupujících je ale potřeba zachovat pokladny s obsluhou,“ shrnuje Zuzana Rabochová.
-stk-
# výzkum # research # Stem/Mark # spotřebitelské chování # scan # samoobslužná pokladna # obsluha # pokladna
Autor textu MediaGuru
Aktualizováno # Aktuality # Audio
V lotyšské Rize zahájil v neděli další ročník každoroční konference
o trendech v rádiu, audiu o podcastech. Také v letošním roce
zprostředkovávají pro čtenáře MediaGuru.cz své postřehy zástupci
společností Radiohouse a Media Bohemia.
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.