Autor textu MediaGuru
Hlavní motivací pro návrat je pro téměř 80 % zákazníků potřeba
dokoupit věci, které si během karantény nemohli pořídit.
První týdny po znovuotevření obchodních center ukazují, že jejich návštěvnost postupně roste. Hlavní motivací pro návrat je pro téměř 80 % zákazníků potřeba dokoupit věci, které si během karantény nemohli pořídit. Třetina objevila online nakupování a hodlá v něm i nadále pokračovat. Vyplývá to z květnového průzkumu společnosti CBRE, jež spravuje 10 obchodních center a 12 retailových parků na českém trhu.
Během nouzového stavu, kdy byla většina obchodů zavřena, nakupovali lidé častěji než dříve na internetu. Až 31 % zákazníků začalo během karantény využívat e-shopy vůbec poprvé a jejich zkušenost byla natolik pozitivní, že v tom budou i nadále pokračovat. „V nakupování přes internet dlouhodobě vítězí elektronika, kterou si takto pořizují dvě třetiny zákazníků. Ani situace během posledních dvou měsíců to nijak neovlivnila. Dále z průzkumu vyplývá, že přibližně každý čtvrtý zákazník, který byl zvyklý nakupovat zboží, které neslouží k uspokojení základních lidských potřeb (např. oblečení, obuv, hry apod.) v kamenných obchodech, využil v době karantény nabídky e-shopů,“ říká Klára Bejblová, vedoucí výzkumu retailového sektoru v CBRE, a dodává: „Ovšem největší nárůst objednávek v online prostředí patří potravinám a nápojům. I když se značná část zákazníků vrátí s koncem karantény zpět do kamenných prodejen, podíl nakupování přes internet se trvale zvýší. Nakupovat potraviny online plánuje v budoucnu každý čtvrtý zákazník.“
Navzdory rostoucí oblibě online nakupování si podle CBRE klasické prodejny zachovají své místo. „V případě, že si lidé budou moci vybrat mezi návštěvou obchodního centra a online nakupováním, pouze 10 % dotazovaných se omezí jen na druhou možnost. Celkem 76 % respondentů v průzkumu uvedlo, že chce pokračovat v pravidelných nákupech v běžných prodejnách. Do obchodních center je v 77 % nalákají slevy,“ komentuje Bejblová.
Čtvrtina českých spotřebitelů alespoň jednou měsíčně vyrazí do obchodního centra kvůli návštěvě kina, nabídku stravovacích zařízení využije téměř 70 % dotázaných. Gastronomie je přitom u téměř 50 % respondentů třetím nejsilnějším důvodem pro návštěvu obchodního centra. U mužů, singles a mladých lidí ve věku od 18 do 25 let činí dokonce podíl 60 %.
„Český maloobchodní trh byl posledních pět let nebývale výkonný, a i přes vysoký podíl e-commerce se mohl chlubit vysokými obraty. Z prvních týdnů po otevření center vidíme pozitivní trend a chuť zákazníků v kamenných obchodech nakupovat. Je zřejmé, že v postkoronavirové éře se obchodní centra budou muset ještě více zaměřit na bezpečnostní a hygienická opatření, ale o pozornost zákazníků se obávat nemusí,“ uzavírá Tomáš Míček, vedoucí správy obchodních center CBRE.
-stk-
# research # obchodní centrum # koronavirus # nákupní chování # průzkum # CBRE
Autor textu MediaGuru
Soutěž Young Lions zná vítěze, nejvyššího ocenění dosáhly týmy
z Ogilvy, Follow Bubble, VML, Story TLRS i Plzeňského Prazdroje.
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.