Autor textu MediaGuru
CBRE: Až 42 % maloobchodníků předpokládá změny své sítě
Pod vlivem pandemie téměř polovina maloobchodních nájemců uvažuje
o snížení počtu poboček či zmenšení plochy svých prodejen, ukazuje
průzkum společnosti CBRE.
V důsledku pandemie koronaviru se život v obchodních centrech zpomalil. Podle výsledků aktuálního průzkumu realitně-poradenské společnosti CBRE, který byl realizován maloobchodními nájemci nákupních center, 75 % společností předpokládá návrat podnikání do stejné kondice jako před vypuknutím koronavirové pandemie až v novém roce. Necelá polovina (42 %) uvažuje o úpravě své prodejní sítě, buď snížením počtu poboček, nebo zmenšením prodejní plochy svých prodejen.
„Výsledky průzkumu ukazují na stabilitu českého maloobchodního trhu a zkušenosti etablovaných nájemců. Téměř tři čtvrtiny respondentů neočekávají změny dlouhodobých strategií týkající se diverzifikace trhů nebo dodavatelského řetězce. Mezi tři zásadní změny v rozhodování ohledně pronájmu komerčních prostor dotazovaní uvedli: pozastavení expanze (téměř 25 %), zpřísnění parametrů pro zhodnocení případné expanze (téměř 25 %) a snížení nákladů na vybavení jednotek (19 %),“ říká Tomáš Míček, vedoucí správy obchodních center v CBRE, s tím, že u pouhých 4 % nájemců došlo k uzavření komerčních prostor nebo ukončení nájemní smlouvy. Dotčenými sektory byly především gastronomie, móda a obuv společně s doplňky.
Hlavní diskuze mezi pronajímateli a nájemci probíhala především kvůli snížení nájemného, o které si zažádalo 35 % respondentů. Častý byl také požadavek na nájemní prázdniny nebo přechod na tzv. obratové nájemné (17 %), případně tzv. rent-free period (10 %). Pouhá 3 % respondentů žádnou diskuzi s vlastníky center nevedla. Téměř polovině (44 %) maloobchodních nájemců pronajímatelé nabídli nějaké úlevy, u 39 % přistoupili na program COVID-nájemné. Žádné úlevy nebyly nabídnuty 17 % respondentů, ale v tomto případě se jednalo především o sektor služeb, potravin a specializovaných prodejen potravin, kdy tyto obchody zůstaly otevřené i během pandemie, a tudíž se na ně program nevztahuje.
„Celkem 25 % respondentů vnímá dopad pandemie na svoji prodejní síť neutrálně až pozitivně. Na druhé straně 42 % maloobchodníků předpokládá, že v následku pandemie koronaviru budou nuceni upravit svou prodejní síť – buď zmenšit počet anebo plochu svých obchodů. Nejvíce zasaženým sektorem je v tomto směru gastronomie, kde změny čekají až 80 % respondentů. Maloobchodní nájemci se chtějí dlouhodobě soustředit na zlepšování zákaznického zážitku v kamenné prodejně a dále investovat do rozvoje online nástrojů/doručovacích aplikací a využívání sociálních sítí pro prodej zboží. U jednotek nad 500 m2, které jsou často obsazovány kotevními nájemci, až 50 % respondentů očekává nárůst podílu online prodeje,“ komentuje Klára Bejblová, vedoucí výzkumu retailového sektoru v CBRE.
Téměř 70 % nájemců považuje digitální kanály za ideální doplnění kamenných prodejen. Podstatu podnikání tvoří e-commerce ale pouze u 11 % respondentů. Celkem 8 % dotazovaných zavedlo online nástroje jako novinku v době pandemie s cílem kompenzovat zavření kamenných provozoven. Jednalo se především o segmenty gastronomie, módy, obuvi a doplňků. Každý třetí maloobchodník v budoucnu předpokládá nárůst podílu online prodejů. Největší očekávání má v současné době již dominující sektor elektroniky, kdy další růst předpokládá až 40 % respondentů z tohoto odvětví.
Detaily k průzkumu CBRE
Průzkum CBRE probíhal od 25. června do 24. července 2020 mezi 64 etablovanými maloobchodními nájemci nákupních center v České republice: 72 % tvořili respondenti z oblasti módy, specializovaných obchodů (např. knihkupectví, kosmetika, optika, dárky, hračkářství apod.), služeb, obuvi a doplňků. Zbytek vzorku pocházel z ostatních odvětví, jako je elektronika, gastronomie, nábytek a vybavení pro domácnost, sport a další. Z hlediska velikosti obchodní jednotky mělo 44 % respondentů v nájmu prostory od 51 do 150 m2, 23 % mezi 151 a 500 m2, 23 % pod 50 m2, 8 % od 501 do 2 000 m2 a 2 % více než 2 000 m2.
-stk-
# retail # research # obchodní centrum # koronavirus # průzkum # maloobchod # CBRE # nájemci
Mohlo by vás zajímat
# Aktuality # TV & video # Audio
Vládní návrh na omezení poplatků ohrozí ČT i ČRo, varují obě média
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Ontario chce být první volbou chovatelů, pomáhá jí nová kampaň
Značka Ontario spouští novou kampaň, propojuje domácí mazlíčky
s kanadskou divočinou.
Nedělní debata na ČT měla vyšší sledovanost, další povede Dolanský
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.