Autor textu MediaGuru
Nárůst televizní sledovanosti v prvním roce pandemie se přelil i do roku
2021. Čas strávený před televizní obrazovkou poprvé překročil hranici
čtyř hodin denně.
Průměrný čas strávený před televizní obrazovkou (ATS) se v roce 2021 dostal v Česku poprvé přes hranici 4 hodin. V průměru lidé starší 15 let před televizní obrazovkou trávili v loňském roce 4 hodiny a dvě minuty. V divácké populaci starší 4 let představoval průměrný denní čas sledování TV 3 hodiny a 43 minut. V obou případech jde o nejvyšší hodnoty za posledních 25 let, tedy od začátku elektronického měření sledovanosti v českém prostředí. Ukazují to data ATO-Nielsen Admosphere.
Zatímco v roce 2020, kdy byla zaváděna nejpřísnější opatření proti šíření covid-19, rostla televizní sledovanost ve všech věkových skupinách, v roce 2021 došlo k nárůstu převážně u diváků starších 35 let. „Rok 2020 byl mimořádný v tom, že televizi sledovali mnohem víc také děti a lidé ve věku 15–24 let. Naopak loňský rok byl ve znamení návratu trendu klesající televizní sledovanosti u mladších věkových skupin diváků,“ popisuje Pavel Müller, Head of Research & Marketing společnosti Atmedia, která na českém televizním trhu obchodně zastupuje 28 tematických televizních kanálů. Zdůrazňuje ale, že i přesto tráví české děti v kategorii 4–14 let sledováním televize v průměru stále 1,5 hodiny denně. U mileniálů, tedy diváků ve věku 25–34 let, dosahují hodnoty sledovanosti dokonce 2 hodin a 17 minut denně.
„V posledních deseti letech roste televizní sledovanost kontinuálně. V letech 2020 a 2021 však vystřelily její hodnoty na rekordní úroveň,“ uvedl dále Pavel Müller. V porovnání s ostatními státy ve střední Evropě je ovšem Česko jedinou zemí v regionu, kde loni televizní sledovanost vzrostla nejen v porovnání s rokem 2019, ale také s rokem 2020.
V Maďarsku strávili diváci sledováním televize denně téměř 5 hodin. Více času než Češi, tráví sledováním televize také Slováci a Poláci. V Polsku byla nejvyšší televizní sledovanost za poslední tři roky v roce 2020, v loňském roce klesla meziročně o 5 %. Podobný vývoj zaznamenalo také sousední Slovensko. I zde byly hodnoty sledovanosti nejvyšší v roce 2020, kdy vystoupaly na 4 hodiny a 22 minut. V roce 2021 pak sledovanost klesla o 2 minuty.
Rok 2021 potvrdil podle Atmedia trend nárůstu zájmu o tematické televizní stanice, které mohou čeští televizní diváci sledovat především u operátorů placené televize. V porovnání s rokem 2020 stoupla televizní sledovanost především u filmových, seriálových a dokumentárních stanic. Dvouciferně například rostl podíl na sledovanosti televizních stanic National Geographic, Film+, CS Mystery nebo Eurosport 1, který těžil z návratu sportovních událostí na televizní obrazovky v čele s Letními olympijskými hrami v Tokiu.
Srovnání doby věnované sledování TV v zemích střední Evropy v infografice od Atmedia je možné stáhnout si v souboru níže.
-mav-
# sledovanost # TV # ATS # Atmedia
Autor textu MediaGuru
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.