Autor textu Lukáš Polák
Francouzská mediální skupina Canal+ postupně utlumuje videotéku FilmBox+.
Jde o logický krok, který přišel s loňským převzetím firmy SPI
International.
„VOD službu FilmBox+ už samostatně (jako stand alone produkt) nabízet nebudeme a bude ji možné využívat pouze přes operátory. Ke změně dochází právě v těchto dnech,“ potvrdil pro MediaGuru.cz jednatel společnosti Eviso Czech Republic Pavel Švanda. Operátor Skylink například počítá s ukončením provozu videotéky v průběhu roku a její obsah se následně překlopí do online platforem Skylink Live TV a Canal+. Detaily plánuje oznámit operátor později.
„FilmBox+ aktuálně přechází z původní technické infrastruktury SPI na infrastrukturu Canal+,“ potvrdil člen představenstva M7 Group Jaromír Glisník s tím, že zákazníci se dočkají i dalších změn, o kterých však společnost bude informovat média ve chvíli, kdy budou aktuální. Postupné utlumování videotéky FilmBox+, známé do začátku roku 2021 jako FilmBox Live, souvisí s převzetím společnosti SPI International, které Canal+ dokončil v dubnu 2023.
Online videotéka společnosti SPI International odstartovala v roce 2014 pod tehdejším názvem FilmBox Live. Jako pravděpodobně první operátor ji v tu dobu začala nabízet svým zákazníkům satelitní služba Digi TV, o rok později pak přišla dohoda s tehdejší RIO Media a následně i freeSATem (tehdejší UPC DTH). Zájemci mohli videotéku získat buďto s balíčkem FimBox, nebo samostatně za 98 korun měsíčně. To je ostatně cena, kterou je možné dohledat na webu FilmBox.com i v současné době, přičemž zde je však o korunu vyšší.
Videotéka ale v Česku příliš velkou díru do světa neudělala. Na diskusních platformách se často setkávala s posměšky v duchu, že jde o knihovnu zejména béčkové a céčkové produkce, která je občas proložena atraktivnějšími tituly. SPI International později do služby investovala, nicméně nebyla vážnou konkurencí pro služby typu Netflix nebo HBO Go (předchůdce HBO Max). V nabídce byly k dispozici i streamované kanály, například FilmBox je ale i v nástupnické službě FilmBox+ k dispozici pouze v SD formátu.
18. února 2021 přišla na trh placené televize služba FilmBox+, nástupce tehdejší FilmBox Live. Heslo videotéky „Home of good movies“ (Domov dobrých filmů, pozn. red.) sliboval mnohé. „Přináší pečlivě vybraný obsah na vyžádání (on-demand) hollywoodskými trháky se světoznámými hvězdami počínaje a artovou tvorbou konče, stejně jako další tematickou zábavu. Služba také nabízí živé kanály vysílající 24 hodin denně po 7 dní v týdnu,“ představovala videotéku tisková zpráva, která mj. slibovala i uvedení tzv. Smart Collection Channels s pečlivě sestaveným obsahem editory FilmBoxu, kterých se však reálně čeští ani slovenští předplatitelé nedočkali.
Insideři, kteří dění na poli placené televize sledují delší dobu, museli očekávat neodvratné. Ve chvíli, kdy došlo v dubnu loňského roku k definitivnímu převzetí společnosti SPI International a ta byla definitivně zahrnuta do struktur M7 Group, která je součástí Canal+, nemohlo nastat nic jiného, než je právě integrace obsahu do online služeb významného francouzského globálního hráče. Canal+ se dostal v průběhu posledních let k obrovskému množství video obsahu a nedává žádný smysl tříštit pozornost zákazníků mezi celou řadu služeb.
Představme si celou situaci ideálně na modelu operátora Skylink. Jeho klienti mají k dispozici vlastní online videotéku Skylink Live TV, díky níž jsou k dispozici i originální tituly Canal+, ale také knihovna akvizičních pořadů, ať už se jedná o filmy nebo seriály, mj. i z produkce České televize. Velkým obohacením pak bylo letošní uvedení knihovny Apple TV+, která kromě vlastní kategorie láká v knihovnách Canal+ i tituly napříč úvodní obrazovkou. Canal+ je pak i samostatně dostupným VOD produktem za předplatné, případně v ořezané podobě i nabídkách operátorů (Magenta TV). Do celé této strategie tak služba FilmBox+ obtížně zapadá.
# Digi TV # Filmbox # Skylink # videotéka # M7 # FilmBox+ # FilmBox Live # SPI International # Canal+ # Skylink Live TV # Magenta TV # freeSat
Autor textu Lukáš Polák
# Aktuality # TV & video # Audio
Generální ředitel České televize Hynek Chudárek bude nadále podnikat kroky zaměřené na zachování současného poplatkového systému v jeho stávajícím rozsahu. Navrhované omezení plátců televizních a rozhlasových poplatků bude mít výrazný dopad na ekonomické fungování České televize i Českého rozhlasu. Vyplývá to z vyjádření ČT a ČRo. Koaliční poslanci podle předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) chtějí v úterý předložit návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory nad 75 let, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby se zdravotním postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Návrh bude podle také obsahovat zrušení ustanovení pro pravidelné zvyšování poplatků o inflaci. Platit má od poloviny roku. Má předcházet úplnému zrušení poplatkového systému a převodu financování ČT a ČRo na státní rozpočet. Česká televize má podle mluvčího Michala Pleskota nyní schválené a Radou ČT odsouhlasené pětileté plány, které vycházely z loňského navýšení televizích poplatků, a na které jsou připravené jednotlivé rozpočty a uzavřené smlouvy až do roku 2031 pořady a z těchto smluv pro nás samozřejmě vyplývají i závazky, které v případě odstoupení musí vypořádat. „Již teď ale lze říct, že pokud k těmto anoncovaným změnám dojde, tak uzavřené Memorandum o naplňování veřejné služby, které je přímo spojené s platnou legislativou a bylo uzavřené s platností do roku 2030, se stává nerealizovatelným," řekl mluvčí. Chudárek již dříve na jednání Rady ČT uvedl, že případné odpuštění poplatků pro seniory nad 65 let by znamenalo snížení výnosu z poplatků o 47 procent a bylo by pro ČT likvidační. Aktuální návrh počítá s odpuštění poplatků až pro seniory nad 75 let. Cílem zachování současného poplatkového systému je podle Pleskota zajistit ČT pro další období stabilní a předvídatelný příjem. Chudárek podle něj opětovně vyzývá všechny relevantní politické subjekty k věcné diskusi o všech těchto změnách, které by mohly zásadně omezit rozsah veřejné služby ČT nebo které by ji dokonce ochromily. Vedení ČRo se o připravovaném poslaneckém návrhu podle mluvčí Lidije Erlebachové dnes dozvědělo z médií. „Přesné znění návrhu v tuto chvíli neznáme a s Českým rozhlasem nebylo předem projednáno. Pokud by přitom takové změny měly nabýt účinnosti již v letošním roce, šlo by o příliš rychlý a netransparentní postup s potenciálně významnými dopady na ekonomické fungování médií veřejné služby," uvedla Erlebachová. Rozhlas podle Erlebachové považuje za důležité, aby případné změny financování veřejnoprávních médií byly připravovány transparentně, předvídatelně a po řádné debatě se všemi dotčenými stranami. Odbory v ČT i ČRo aktivovaly stávkové výbory, uvedla dnes ČT. „Ty kroky by destruovaly veřejná média tak, jak je známe, a vedly by k masivnímu propouštění," řekl k plánům vlády předseda odborové organizace ČT Vlastimil Vojtěch. Zástupci iniciativy Veřejnoprávně sdružující část pracovníků a pracovnic ČT a ČRo dnes v tiskovém prohlášení odmítli poslanecký návrh s tím, že směřuje k „vyhladovění" veřejnoprávních médií. „Navrhovaná změna povede k zásadním finančním výpadkům. Média veřejné služby nebudou schopná garantovat rozsah a kvalitu služeb, které dnes poskytují," stojí v zaslaném vyjádření, pod kterým jsou za ČT podepsány Pavla Kubálková a Eliška Záleská a za ČRo Lucie Pávová. Podle rozpočtu schváleného pro letošní rok má ČT hospodařit s vyrovnaným rozpočtem 8,5 miliardy korun, televizní poplatky jí mají vynést 6,73 miliardy Kč. U ČRo v letošním rozpočtu s příjmy a výdaji 2,736 miliardy korun mají poplatky tvořit 90 procent. Před loňskou novelou získávala veřejnoprávní média z poplatků zhruba o miliardu korun méně. Výše původních poplatků platila od roku 2008.
Další vydání nového nedělního debatního pořadu, který tentokrát
moderoval Martin Řezníček, mělo na ČT vyšší sledovanost než před
týdnem a dosáhlo také vyššího výsledku než konkurenční debata.
# Aktuality # TV & video # Audio
Český systém financování médií veřejné služby funguje a není důvod
jej rozkládat. Tvrzení, že severská zkušenost podporuje přechod na
rozpočtové financování, je zásadní omyl. Opuštění funkčního systému
poplatků bez stejně robustní náhrady je demokratický hazard, vzkazuje Erik
Larsson z Reportérů bez hranic.