Autor textu MediaGuru
Jak bude vypadat obor PR v následujících letech, předpovídá ve své nové
knize Patrik Schober s dalšími osobnostmi.
Obor PR a komunikace v budoucnu již nebude spoléhat na rozesílku tiskových zpráv a počítání mediálních výstupů. Předpovídá to Patrik Schober, managing partner PR agentury PRAM Consulting, který spolu s dalšími osobnostmi oboru stojí za novou knihou s názvem Od public relations k leadershipu.
Místo pouhého vytváření tiskových zpráv se podle Schobera stanou PR profesionálové plnohodnotnými partnery pro lídry organizací. „Abychom tohoto cíle dosáhli, musíme sledovat trendy v našem vlastním oboru a využívat moderní přístupy ve všech jeho oblastech – od managementu kvality přes ESG a definici firemního poslání až po krizovou komunikaci či měření efektivity kampaní,“ popisuje s tím, že PRisté budou muset v sobě najít nejen kreativce a exaktní vědce, ale i technologického skauta. „Budeme muset odhodit to, co je pro nás známé a pohodlné (sbohem, AVE), a naučit se spoustu nových dovedností. Hlavní součástí tohoto nezbytného existenciálního obratu bude ocenění naší práce podle dodané hodnoty. Kdo bude chtít v PR budoucnosti uspět, bez této schopnosti se neobejde,“ dodává Schober.
Na PR bude mít čím dál větší vliv polarizace společnosti, ale také dezinformace,etická pravidla, přicházející generace Z a volání stakeholderů po udržitelnosti, diverzitě či jasných názorech na aktuální palčivá téma, tedy aktivismu firem. K tomu je nutné přičíst i nové technologické nároky na řízení a vyhodnocení komunikace. „To je několik hlavních výzev, se kterými obor public relations bude muset pracovat,“ říká Patrik Schober. Výzvou bude pro PRisty také naučit se pracovat s umělou inteligencí jakožto nástrojem, který pomůže při přípravě, zpracování a vyhodnocování kampaní. „Avšak žádná umělá inteligence ani to, co přijde po ní, nemůže nahradit lidskou práci v podobě reportování, editování a vytváření původního příběhu,“ myslí si Schober.
Změny dozná v nadcházejících letech i mediální krajina, v níž se musí PRisté dokonale orientovat. „Měnící se byznys model nezávislých médií, která budou v boji o přežití nucena zvyšovat své ceny a opustí model obsahu zdarma, pravděpodobně způsobí, že se společnost v budoucnu rozdělí na ty bohatší, vzdělanější, a tím pádem informované, a ty, jež budou ekonomicky slabší, což z nich učiní potenciální adresáty dezinformací. Výsledkem bude společnost rozdělená nejen stále širší, ale i hlubší propastí,“ předpovídá Schober.
I z tohoto důvodu se experti na PR stanou pro lídry organizací nepostradatelní, protože jim budou pomáhat pracovat s polarizovanou společností a zároveň s dodržováním etických standardů komunikace.
Se zvyšujícími se nároky na PRisty zde vyvstává otázka investic do profesního rozvoje odborníků a profesionálního vedení týmů či agentur. Podle Schobera zatím nejsou PR profesionálové schopni do něj dostatečně investovat. „Částečně je to pravděpodobně vinou staromódního názoru, že v oboru, jež nemá vstupní bariéry, lze potřebné dovednosti získat při práci. Aspiruje-li však PR na to, aby se stalo skutečně respektovanou profesí, je nutné tento postoj změnit. V příštích letech tak musíme vytvořit odpovídající rámce vzdělávání a řízení jak pro organizace, tak pro jednotlivce. V České republice jsme již s tímto dál než na jiných trzích v podobě certifikace CMS, kterou provádí APRA mezi svými členskými agenturami. Certifikace jasně popisuje jak mají vypadat procesy v PR agenturách a mimo jiné jak má probíhat vzdělávání PR profesionálů,“ vysvětluje Schober.
Kniha „Od public relations k leadershipu“ vychází v nakladatelství Premium Media Group. Obsahuje devět tematických kapitol, z nichž se každá zamýšlí nad specifickou výzvou, které bude PR v budoucnosti čelit. Kromě Patrika Schobera se na přípravě publikace podíleli i další osobnosti zahraničního PR. Svůj příspěvek v ní má například behaviorální stratég Roger Hurni, odbornice na komunikaci diverzity Imma Folch-Lázaro, Crispin Manners, CEO společnosti ONVA Consulting a předseda organizace Inspiring Workplaces, či česká antropoložka a popularizátorka umělé inteligence Sara Polak. Křest knihy, jež je k dostání současně v češtině i angličtině, se konal 7. září v prostoru Magenta Experience Center v Praze.
-stk-
# komunikace # PR # kniha # publikace # Patrik Schober # budoucnost # mediální výstup # tisková zpráva
Autor textu MediaGuru
Do čela Českého centra Londýn nastupuje Tereza Šídlová, dosavadní vedoucí vnějších vztahů Ústředí Českých center a bývalá novinářka. Ve funkci střídá Přemysla Pelu, který bude nově působit v Praze jako náměstek pro veřejnou diplomacii Českých center. Cílem nové ředitelky je posilovat viditelnost české kultury ve Velké Británii a rozvíjet česko-britský kulturní dialog. Program Českého centra Londýn se má v následujícím období zaměřit na propojení umění, společenského dialogu a kulturní diplomacie. Důraz bude kladen na prezentaci současné české tvorby v kontextu aktuálních mezinárodních témat a na propojování českých umělců s britskou kulturní scénou. Podle Terezy Šídlové má česká kultura potenciál oslovit britské publikum nejen svou historií a tradicí, ale i schopností reflektovat současný svět. V programové nabídce Českého centra Londýn se v nejbližší době objeví kombinace výstavních projektů a tematických linií. Centrum bude pracovat se svým galerijním prostorem Vitrínka, kde je aktuálně uveden mezinárodní projekt Pixely a poetika, připravený ve spolupráci s Nadací PPF. Připomene se také 90. výročí narození Václava Havla, reflektován bude odkaz českého umění 90. let v návaznosti na výstavu v Tate Gallery i rozvíjející se české aktivity v oblasti výzkumu vesmíru. „S Velkou Británií nás pojí nesmazatelné momenty odvahy a solidarity, vzájemná inspirace v oblasti umění i podnikavosti. Právě na takových příbězích chci v Londýně stavět,“ uvedla Tereza Šídlová. Jejím cílem je, aby se britská veřejnost měla možnost pravidelně setkávat s českou kulturou a současně lépe poznávat příběh České republiky. České centrum Londýn působí ve Spojeném království od roku 1993 a patří k nejdéle fungujícím zahraničním zastoupením sítě Českých center. Dlouhodobě slouží jako platforma pro dialog mezi českou a britskou kulturní scénou a je zakládajícím členem londýnské pobočky evropské sítě kulturních institutů EUNIC. Bývalá novinářka Tereza Šídlová během své kariéry působila v Seznam Zprávách, Lidových novinách a Hospodářských novinách. Ve své práci se kontinuálně věnuje zahraniční politice, české diplomacii, působení České republiky v Evropské unii a postavení žen v politice a ve společnosti.
Asociace public relations (APRA) zahájila 21. ročník soutěže Česká cena
za PR – Lemur. Přihlášky je možné podávat do 27. března,
zvýhodněné ceny Early Birds platí do 15. února.
Agentura Best Communications získala sedm nových klientů napříč několika
odvětvími.